Alžběta Piškulová První navštívenou místností bylo studio ČT4 Sport, odkud se vysílá například pořad Na slovíčko s Otakarem Černým. Nejvíce udivujícím aspektem se pro řadu studentů stal počet světel ve studiu. Nejprve se je pokoušeli spočítat, ale na otázku, kolik že těch světel vlastně je, odpověděl pan provádějící jednoduše: „Hodně“. Nakonec skupina došla k závěru, že počet světel se pohybuje okolo čtyřiceti kusů. Ve studiu sportovní sekce ČT studenti strávili téměř tři čtvrtě hodiny. Dlouhý čas strávený ve stoje byl pro řadu z nich únavný, a tak všichni s nadšením souhlasili s tím, že je na čase posunout se zas o kus dál.
Dalším studiem, do nějž účastníci exkurze měli možnost nahlédnout, byla místnost, odkud se běžně vysílají například Otázky Václava Moravce. Jak bylo řečeno, tento pořad se vysílá hned z několika místností. Ve studiu se však natáčí více pořadů, a tak je nutné několikrát denně měnit kulisy. Průvodce skupinu upozornil také na technickou stránku místnosti a věnoval několik minut rozsáhlému povídání o akustice. Studio bylo totiž obloženo speciálním materiálem, který pomáhal udržovat výborné akustické vlastnosti studia. Nejlépe akusticky vyřešenou místností je ale bezesporu hlasatelna, do níž se studenti také podívali. Zajímavé je, že tato místnost má kvůli nutnosti dodržení akustických vlastností dokonce polstrované židle.
Studenty asi nejvíce upoutalo potemnělé studium režie, které je přímo ve spojení s živým vysíláním. Studenti tak mohli přihlížet živé komunikaci mezi režií a moderátorkou ve studiu. V režii se naskytl prostor pro rychlý rozhovor se zaměstnanci studia. „My tu takhle sedíme třeba 12 hodin, někdy je to velmi náročné,“ svěřil se studentům člen personálu. Dodal, že by v budoucnosti raději pracoval v terénu.
Jednou z nejzajímavějších částí exkurze byla bezesporu prohlídka ateliérů. Účastníci se tak mohli podívat do zákulisí Studia kamarád a naživo spatřit známé plyšáky Jů a Hele. Při pohledu na chlupaté postavičky se mnohým studentům vybavila dětská léta. „Jů a Hele jsem jako malá milovala,“ nechala se slyšet studentka prvního ročníku. Všechny zúčastněné překvapil fakt, že postavičky jsou namlouvané živě, nikoli pozdějším dabingem. Snad jen škoda, že se studentům nepoštěstilo sledovat natáčení živě, za účasti Jiřího Lábuse a Oty Jiráka.
Další kroky studentů vedly do velkého ateliéru, kde právě probíhalo natáčení nové inscenace. Protože ale v dolní části haly nebylo nic vidět, navrhl průvodce možnost vystoupání do vyšších pater konstrukce. Žurnalisté, kteří trpí závratěmi, sebrali odvahu a vydali se společně s ostatními do výšin. Odměna za potlačení strachu z výšek za tu oběť určitě stála. Studenti si prohlédli kulisy svrchu a stejně tak dobře mohli sledovat pohyb herců mezi jednotlivými částmi kulis. Z ateliéru sice všichni odcházeli s úsměvem na rtech, ale únava již byla patrná téměř na každém.
Následovala povídání o finančních možnostech České televize, jejím rozpočtu a platech jejích zaměstnanců. Řeč padla také o natáčení pohádek, které jsou sice velmi nákladné, ale investice do nich se většinou vyplatí. Vyprávění bylo zajímavé, ale studenti už byli po celodenním procházení areálu tak zmožení, že využili možnost sezení na zemi. Poslední částí programu bylo seznámení s modelem areálu České televize na Kavčích horách. Areál je velmi rozlehlý, a proto se v současné době již neinvestuje ani tak do jeho rozšíření, jako do jeho modernizace.
Řešilo se také požární zabezpečení budov. Studenti byli ubezpečeni, že požární hlídka bedlivě hlídá dění a je připravena kdykoli zasáhnout.
„Celá exkurze byla velmi obohacující, dozvěděli jsme se mnoho nových informací. Kdyby se naskytla možnost i příští rok, jela bych znovu,“ říká jedna z účastnic exkurze. „Také mne velmi potěšilo, že jsem zde potkala svého oblíbeného herce Martina Písaříka, byla to taková pěkná tečka za celým dnem stráveným na Kavčích horách,“ dodává na konec.
foto: http://i.idnes.cz/06/031/sph/TON118b5e_ct.jpg
