Blanka Moravcová Hitchens proslul zejména svým odmítavým postojem k náboženství, nejvýrazněji ke křesťanství, judaismu a islámu. Své názory obhajoval v četných debatách s jejich zastánci, mimo jiné například i s britským expremiérem Tonym Blairem. Je rovněž autorem řady článků a sedmnácti knih, z nichž k nejznámějším patří Bůh není veliký, která vyšla roku 2010.
Náboženství je v Hitchensově pojetí „hlavní zdroj nenávisti ve světě“, brání vědeckému pokroku a vede k negativním jevům, jako je rasismus, etnické čistky, utlačování žen či všeobecná netolerance. Sám sebe považoval za antiteistu, tedy osobu, která se nejenže nehlásí k žádnému náboženství, ale která si navíc myslí, že náboženství je ve své podstatě špatné, a klade důraz na racionální stránku světa. Ze svých názorů neslevil ani potom, co u něj byla diagnostikována rakovina, a nadále vystupoval výrazně protinábožensky.
Během svého života zastával také radikální politická stanoviska. Od sedmdesátých let byl členem levice, od níž se však později odklonil, protože nesouhlasil s vlažným postojem, který zaujala ohledně fatvy uvržené na jeho přítele Salmana Rushdieho, a názory týkajícími se teroristických útoků v září 2001. Podle svých slov se už nepovažoval za socialistu, za marxistu však stále ano. Podporoval také vyslání americké armády do Iráku a Afghánistánu, přestože uznal, že válka v těchto zemích si vyžádala velmi mnoho civilních obětí, a kritizoval některé americké metody výslechu.
Roku 2005 byl zvolen časopisy Prospect a Foreign Policy za jednoho z pěti nejvlivnějších intelektuálů.
Fotozdroj: http://www.vanityfair.com/contributors/christopher-hitchens
