Tereza Sýkorová Vysokoškolským studentům z olomoucké univerzity jsem proto položila otázku: Hodláte se zúčastnit některé z kulturních či společenských akcí pořádaných k připomínce oslavy 17. listopadu 1989? Za studenty jsem se vydala do knihovny, menzy, školy, na koleje i do baru a celkem jsem získala padesát odpovědí. Z grafů, které vidíte níže, můžeme určit, že nadpoloviční většina všech dotázaných nemá v úmyslu zúčastnit se nějaké akce. Pouze 18% studentů a studentek si je jisto svým zájmem o některou událost, zbytek respondentů zůstal nerozhodnutý. Při rozdělení na muže a ženy (kterých jsem se ptala rovným dílem) dále vyplývá, že počet těch, kteří se chystají oslavy navštívit, zůstal poměrně vyrovnaný, lišící se jen o 4%. Muži však byli více nerozhodní, oproti 16% nerozhodnutých studentek bylo studentů 40%. Na základě ankety lze vyjádřit poměrně smutný, leč ne nepochopitelný názor, že pro současnou generaci se Den boje za svobodu a demokracii stává jen označením v kalendáři.
