Martin Michálek Nejprve je třeba zmínit, že Vrba ušel s týmem obrovský kus cesty od doby, kdy reprezentaci přebíral po Michalu Bílkovi, nepočítá-li se stodenní působení Josefa Pešiceho u kormidla. Přestal na reprezentační srazy zvát hráče ze známosti, ale podle výkonnosti. Začal více budovat tým na hráčích z české ligy. Směrem k veřejnosti je český výběr o poznání vstřícnější. Ačkoli to není pouze o trenérovi, je logické, že většina reflektorů je natočených právě na něj. Ale, a to je nejdůležitější, tým pod Vrbou začal hrát fotbal, u kterého je viditelný systém a taktika, což přináší ovoce v atraktivitě, počtu vstřelených gólů a už výše zmíněného postupu na evropský šampionát. Na toto může být fanoušek českého fotbalu náležitě hrdý a Pavel Vrba se nemusí stydět chodit mezi lidi.
Reprezentace musí ale vyřešit několik nepříjemných otázek a problémů. Nejprve mediálně nejvíc propíraná témata: Tomáš Rosický a David Limberský. U prvně jmenovaného nikdo nepochybuje, že je stále nejkvalitnějším českým fotbalistou. Bohužel má zdraví křehké jako porcelán. To znamená, že má nulovou zápasovou praxi. A když už se ze zdravotních problémů vylíže, tak ve svém klubu nehraje. Pokud se tento stav zásadně neotočí k lepšímu, pojede na Euro sice kvalitní, ale absolutně nerozehraný hráč. A Tomáš Rosický může být sebelepší fotbalista, jenže odvyklý hrát fotbalový zápas. V Rosického případě jsou dvě podstatná když. Když bude zdravý a když bude hrát v Arsenalu. Pravděpodobnost splnění obou podmínek je malá, proto by se z Tomáše Rosického neměl dělat současný, a už vůbec ne budoucí spasitel reprezentačního výběru, tak jak ho česká média ráda prezentují.
V případě Davida Limberského je problém zcela jiný. Poslední dva kvalifikační zápasy ukázaly, že Vrba nemá za bývalého plzeňského kapitána adekvátní náhradu na post levého obránce. Problém je v chování mimo fotbalový trávník, dokonce mimo fotbalové prostředí. To, co Limberský udělal, je pouze lidské selhání, za které nesl a nese následky v podobě vysoké pokuty, odebrané kapitánské pásky ve Viktorii Plzeň a vyloučení z reprezentačního výběru. Jeho výkon na hřišti se tímto excesem nezmění. A klišé, že je vzorem pro mnoho začínajících fotbalistů, přestává mít váhu v době snadno dostupných přenosů a sestřihů z nejkvalitnějších soutěží, ve kterých jsou k vidění hráči jako Neuer, Lahm, Ronaldo a další, oproti kterým je Limberský průměrný fotbalista. Česká média se k této kauze postavila, jako kdyby šlo o velezradu a ne o opilecké extempore v naší lize nadprůměrného hráče.
Další komplikací by pro Vrbu mohl být post útočníka. Vsázka na Davida Lafatu je logická, ale také riskantní. Hráč, kterému je už 34 let, se může jednoduše vyřadit ze hry zraněním. Forma hráče se lehce ztratí, těžce nabyde. Tento post je u české reprezentace už od skončení dua Koller-Baroš velmi bolavý. A spoléhat se na ligového střelce, který se ve svých zahraničních angažmá příliš neprosadil, zavání nepříjemností. Koho ale nasadit místo Lafaty? Variant se nabízí více. Kometa posledního roku Milan Škoda, případně do výběru navrátivší se Tomáš Necid. Nesmí se zapomenout na Matěje Vydru. To je bohužel všechno. Žádný nadprůměrný evropský střelec, ale čtyři zcela průměrní útočníci.
Bude na Pavlu Vrbovi vyvarovat se při nominaci na Euro úletů v podobě Lukáše Váchy či Maria Holka. V takovýchto nelogických krocích byl dobrý Vrbův předchůdce Bílek. Zatím to vypadá, že až na pár překlepů, má bývalý plzeňský trenér více fotbalového rozumu a na závěrečný turnaj pozve pouze hráče s adekvátní momentální výkonností.
Samozřejmě existuje ještě několik otazníků před závěrečnou nominací na turnaj. Tak například špatná momentální forma stopera Václava Procházky a červená karta v posledním zápase proti Nizozemsku pro Marka Suchého. Nebo třeba role režiséra hry u případné absence Rosického. Je Vladimír Darida natolik schopný, aby vedl český výběr? Existují i příjemnější témata. Jako post brankáře, na kterém kraluje Petr Čech, po posledním kvalifikačním zápase zdravá konkurence na krajích zálohy anebo jistí krajní obránci v podobě Pavla Kadeřábka a Davida Limberského, pokud bude v konečném výběru.
Dala by se kritizovat zjevná zkaženost vedení fotbalové federace, ale je zbytečné srážet fakt, že česká reprezentace postoupila na Mistrovství Evropy ve fotbale do Francie z prvního místa v kvalifikační skupině, že tým má novou a sympatickou tvář jak na hřišti, tak v mediích, a že hráči české fotbalové ligy jsou opět na očích celé Evropě, převážně díky Pavlu Vrbovi. Takže nezbývá než se těšit. Vzhůru do Francie.
