Tereza Šupková -Evi, od kolika let ses účastnila soutěží krásy?
Na první soutěži krásy jsem byla ve třinácti letech, ale je pravda, že už asi od desíti let jsem tyto soutěže sledovala v TV a holky s korunkou velmi obdivovala.
-Co pro tebe úspěch v České Miss znamenal?
Určitě pro mě získání titulu v České Miss znamenalo hodně – prošla jsem si více soutěží krásy, od malých soutěží až po ty větší, a celorepublikovou soutěž s přímým přenosem v TV jsem považovala za to nej. Už jen to, že jsem se tehdy dostala do finále, pro mě byl ohromný úspěch. Česká Miss je velká zkušenost, ale získání titulu neznamená, že by mi všechno spadlo do klína, ale je to spíše takové „otevření dveří“ k mnoha příležitostem a záleželo jen na mně, zdali je dokážu správně využít.
-Jak zvládáš skloubit své pracovní povinnosti se studiem?
Je to náročné. Mnoho lidí si myslí, že to mám jako „misska studentka“ jednodušší, ale je to pravý opak. Tím, že studuji státní školu a ještě prezenční studium, jsem již několikrát „narazila“ kvůli zvýšené absenci. Občas ty komplikace, které mi někteří vyučující dělali, byly nepříjemné.
-Vyhrála jsi oblíbenou vysokoškolskou Miss Academia, myslíš, že má tato soutěž smysl? Co si myslíš o letošní vítězce?
Miss Academia je soutěž na úrovni s dlouhou tradicí – smysl určitě má! Některé soutěže krásy jsou opravdu jen o fyzické kráse, ale podle mě je žena krásná nejen tím, jak vypadá, ale také tím, co má v hlavě a jaké má charisma. Aby se vysokoškolačka stala Miss Academia, musí projít i znalostními testy a podle mě to k soutěži patří! Letošní vítězku osobně neznám a viděla jsem ji jen na fotkách, ale působí moc sympaticky.
-Myslíš, že Miss Academia má pro studentky vysokých škol nějaký význam?
Jasně, je to dobrá zkušenost. Není asi možné očekávat, že by vítězky ihned po vítězství dostaly spousty nabídek z oblasti modelingu, protože modelingové agentury hledají v současnosti převážně modelky kolem 15-ti, 16-ti let, ale jako zkušenost to stojí za to!
-Mezi tvé zájmy patří jazyky, kolika plynule mluvíš?
Když nepočítám češtinu tak čtyřmi – anglicky, německy, italsky a španělsky. Baví mě to a při cestách do zahraničí je to velká výhoda.
-Jak se vypořádáváš s bulvárním tiskem?
Ze začátku to bylo těžké – nebyla jsem na to zvyklá, některé články (většinou nepravdivé) jsem i obrečela, ale už sem si zvykla a neřeším to. Média jsou prostě taková a je možné to maximálně omezit vhodným chováním a případnou spoluprácí, ale bulvár je bulvár.
-Jsi tváří bezplatného dárcovství krve Českého červeného kříže. Myslíš, že je darování krve důležité? Studenti často upřednostňují darování krevní plasmy ve specializovaných centrech, za které dostávají finanční odměnu. Jak bys je nalákala k bezplatnému dárcovství krve?
Uvedu příklad - představte si situaci, že vy jste v nemocnici, ať už na léčení nebo po nehodě, a máte krev nebo její složky či léky obdržet – na placené odběry chodí často i lidé, kteří se chovají nezodpovědně a jdou darovat krev kvůli penězům a svůj životní styl nebo nějakou nemoc nepřiznají. Pijí, kouří, fetují, velmi často střídají sexuální partnery a vy byste měli krev nebo její deriváty těchto nezodpovědných lidí dostat, líbilo by se vám to? Mně ne!! Když jde někdo krev darovat bezplatně, tak jde proto, že ji chce darovat a chce to udělat s dobrými úmysly – nemá tedy důvod při prohlídce cokoliv zatajit. Na transfuzním oddělení každého dárce prověří a přijmou krev jen od těch, kteří splňují kritéria. Darování krve je druh charity, který vás nestojí žádné peníze – jen trochu času a odvahy, tak pojďte do toho a přidejte se k nám, bezplatným a pravidelným dárcům krve.
Foto: archiv Evy Čerešňákové, www.ceresnakova.cz
