Ondřej Kolda Největší potíž asi tedy nebyla v hráčích. Hadamczik pro hokejovou reprezentaci možná udělal maximum, ale bohužel to nestačilo. To svědčí buď o tom, že není dostatečně kvalitní kouč nebo se nedokázal obklopit schopnými lidmi jako Růžička. Ten se nebojí, že ho zastíní asistent, a proto se neostýchal povolat takovou osobnost, jakou je Jaroslav Špaček. Růžička se proslavil také svými emocemi, které ve vypjatých chvílích mohou nastartovat mužstvo. Celkový obraz hry se také změnil. Právě za jeho éry střílel národní tým góly v oslabení jako na běžícím pásu. Kdežto za Hadamczika všichni puky pouze nahazovali, aby kotouč udrželi co nejdelší dobu dál od vlastního pásma. Na předčasné soudy je ještě brzy. Možná budou fanoušci po letošním mistroství světa opět nadávat na kouče, ale pozitivně lze vnímat už to, že přišla změna. Nový impuls, který může probudit nové hráče a zformovat budoucí zlatou generaci. Pod jakými jinými trenéry by se to mělo povést než pod dvěma zástupci naganského triumfu?
Zdroj perexové fotografie: Msport.aktuality.sk
