Václav Podlešák V Plzeňském Depu2015 probíhá výstava fotek české spisovatelky a fotografky Dity Pepe a literární kritičky Barbory Baronové s názvem Současné Japonsko evropskýma očima. Projektu pod vedením umělecké ředitelky Mikiko Kituty se zúčastnilo už okolo šesti desítek fotografů a tentokrát se jedná o 17. ročník.
V práci Dity Pepe a Barbory Baronové se setkáváme s příběhy svobodných japonských žen, které jsou kvůli svému odlišnému postavení ve společnosti nebo odlišným postojem k manželství svým okolím odsuzovány. Poznáváme tak mladou punkerku s chmurnou vidinou vlastní budoucnosti - buď změní svůj životní styl, nebo jí nikdo nezaměstná. Další ženou je oddaná matka, která by nikdy nedala přednost kariéře před rodinou. Výstava ovšem ukazuje víc než jen to. Díky ní si můžeme uvědomit, že mezi evropskou a japonskou společností je značný rozdíl. Ač máme v dnešním globalizovaném světě přehled o tom, co se děje na druhé straně zeměkoule, tamním lidem pořád nerozumíme. Multikulturalita odvedla svůj díl práce, ale tradice budované po několik staletí nezmizí za okamžik. Součaný vývoj, a nejedná se o trend posledních desetiletích, sice opravdu směřuje k smazávání rozdílů mezi kulturami a jejich sbližování, ale myslím, že opravdového souznění se nedočkají ani naši vnuci. A to i přesto, že výstava sama je důkazem, že na tomto sbližování mají zájem obě strany.
Na závěr bych rád položil otázku, zda je tento směr vývoje dobrý nebo špatný? Sám si odpovím - taková otázka je irelevantní, protože tento směr je přirozený a přináší řadu výhod stejně jako nevýhod. Proto je nejlepší ho přijmout takový jaký je a uvědomit si vše, co přináší.
