Jaký je tvůj nejšílenější zážitek s kapelou?
Popravdě je celý kapelní život docela šílený. V podstatě to je jako být ve vztahu s dalšími třemi kluky, akorát že s nimi nespíš. Třeba teď o víkendu jsme hráli na jednom Majálesu a já si den předtím vyvrtl kotník. Ten koncert pak fakt stál za to.
Jak se hraje s vymknutým kotníkem?
Jde to těžko, navíc když během koncertů celou dobu skáču a děláme kraviny.
Jaký styl vlastně hrajete?
Snažíme se míchat hodně stylů dohromady, ale společná nám všem je láska ke kapelám, které letěly v devadesátých letech.
Letos jste natočili už svůj druhý videoklip - o čem je?
Pro klip jsme vybrali hodně energický a krátký song, proto jsme ani neuvažovali nad nějakým příběhem. Původní inspirací pro nás byly klipy Tell Me Baby od Red Hot Chili Peppers a Smells Like Teen Spirit od Nirvany. Tudíž jsme sehnali asi padesát lidí (tedy, oni se nám sami přihlásili), nahnali je před kameru a řekli jim, ať paří jako o život. A ono to vyšlo.
Před nedávnem jste vyhráli soutěž olomouckých univerzitních kapel. Jaký je váš největší dosavadní úspěch?
Spíš, než abychom měřili úspěch v nějakých soutěžích, je pro nás důležité hraní v klubech po celé republice a to, že se zvyšuje návštěvnost našich koncertů. Každopádně největším úspěchem je vydání toho posledního klipu a věci, které následovaly.
Jaké to byly?
Klip se dostal na hudební televizi Óčko, všimlo si nás pár důležitých lidí, dostali jsme nabídky na fakt skvělé koncerty…
Kde jste v poslední době zahráli?
Tenhle týden byl to zrovna docela hustý - 6. května jsme měli koncert v Ostravě, o den později v Letohradě a 9. května v Hradci Králové... Byla to pecka!
Jaký je tvůj sen, co se kapely týče? Kam se chcete dostat?
Jasně, každá mladá kapela má sen, že se hudbou chce živit, že chce hrát pro co nejvíc lidí atd. To náš sen je o dost konkrétnější. My jsme si jistí, že tohohle jsme schopní svou prací dosáhnout, takže to není přání, ale spíš vize budoucnosti. Každopádně náš sen je nezaprodat svoji hudbu za účelem nějakého prvoplánového úspěchu. Jo, a ještě jet turné s Pearl Jam - pak bychom mohli v klidu umřít.
foto: archiv Michael Schnaubert