Daniel Fekets 
K otevření Zimního stadionu v Olomouci došlo v roce 1948. O dvacet let později byla hotova střecha, posléze došlo k rekonstrukci tribun. Další a podstatně rozsáhlejší inovace jsou v plánu už několik let.
Už jen vzhled samotné „plecharény“ není příliš sexy. Lidé, kteří do Olomouce přijíždějí na hokej z jiných koutů republiky, si obvykle neodpustí nějaký ten vtípek. „I v krajském přeboru jsou lepší zimáky,“ s oblibou říkají.
Jakmile však vstoupí do útrob stařičkého stánku, atmosféra je vesměs pohltí. Olomoučtí příznivci svůj tým zápas co zápas podporují velmi hlasitým způsobem. Díky plechové konstrukci je slyšet ozvěna, která už tak skvělou atmosféru ještě zlepší. I hokejisté soupeřova celku po duelech přiznávají, že se jim na Hané hraje dobře.
Mnozí z nich to berou jako návrat do žákovských let, kdy se na starých zimních stadionech proháněli ještě s košíkem na tváři. Malinká šatna, úzké chodby, stísněné prostory. To vše k olomouckému stadionu patří. Jaký rozdíl oproti moderním arénám v Praze, Ostravě, Třinci, Liberci či Karlových Varech!
Olomoučtí fanoušci si zpravidla pochvalují především občerstvení. Grilované klobásky prodávané před halou voní na desítky metrů daleko. Vařené jsou k mání přímo na stadionu. Pakliže máte žízeň, koupit si můžete pivo Radegast, které je z důvodu dodržování smluvních podmínek čepováno na všech extraligových stadionech.
V průběhu přestávek zápasů se návštěvníci mohou těšit na bohatý doprovodný program. Při troše štěstí se dostanete do soutěží, které marketingové oddělení HC Olomouc připravuje. Vítěz získává zajímavé dárkové předměty.
Ať už „plecharéna“ vypadá navenek jakkoliv, domů budete odcházet spokojení. Můžete si vychutnat extraligový hokej, dát si něco dobrého na zub a pořádně si zafandit. Co chce hokejový fanoušek víc?
