Chvílemi utkání připomínalo exhibici. Od stavu 0:2 hráli Němci na půl plynu. Nebyl vidět nějaký zájem dát gól, jen drželi míč. Je pravda že Češi po prvním poločase, ve kterém měli držení míče tristních 27 procent a pobyt na půli svého soupeře by se dal počítat na sekundy, se dostali trochu více k míči a nějakou tu minutu strávili i na útočné polovině. Ale i přesto se do šance téměř nedostali. Jediný Bořek Dočkal dvakrát nebezpečně vystřelil zpoza vápna. Pohledných akcí bylo také poskromnu. Kombinace našich byly na náhodu, a působily nefotbalově. Někdy jsem měl pocit, že jim balon zavazí, a že vlastně ani neví, co s ním chtějí udělat. S tím souvisí další věc. A tou je chuť hrát. Němec, který měl balon, měl vždycky na výběr z několika hráčů. To čeští hráči stáli. Jakoby byli ustrašeni hrát. Žádný pohyb bez míče, když měl náš stoper míč, nebo jsme vhazovali aut, bylo to bez nabídky.
,,V Juventusu se mě ptají, koho bych jim doporučil z Česka. I přesto, že bych moc rád chtěl někoho říct, tak mě bohužel nikdo nenapadá. Momentálně nikdo na Juventus nemá. Nevím, kam se poděli šikovní, talentovaní hráči. Za to vím, jak jsme trénovali. Furt jsme dřeli a dávali si navíc. To mladí teď nedělají. Stačí jim, že hrají a někdo je pochválí,“ řekl Pavel Nedvěd ne příliš optimisticky, ,,Juventus posílal do Česka skauty, kteří se vyjadřovali, že potkávali talenty v Brně, v Ostravě. Teď již do ČR žádné skauty ani neposíláme.“
Chybí nám hráč jako Tomáš Rosický. Takový, který umí podržet míč, vyvést jej, zrychlit, nebo naopak zpomalit hru, když je potřeba. Dát finální přihrávku, a i sám zakončit. Generace kolem Jana Kollera, Pavla Nedvěda, Karla Poborského je pryč. Někteří hráči jako Krejčí, Suchý nedokážou přenést výkony z klubové úrovně na reprezentační.
Po skvělé kvalifikaci na EURO 2016 jsem myslel, že se blýská na lepší časy. Porazit dvakrát Nizozemce, kteří byli třetí na posledním mistrovství světa, a postoupit přímo na závěrečný turnaj. Super! Ale už na Euru bylo vidět herně i výsledkově, že na to nemáme.
Pomalý přechod do útoku, špatná rozehrávka, kombinace bez nápadu, a prostupná obrana. Tohle všechno jde vidět, u drtivé většiny utkání. Když už budeme hrát z bloku, tak bychom měli hrát aspoň na rychlé brejky. Jenže to docela dost není možné, když nedokážeme přejít do útoku přímočaře.
Když se vrátíme k zápasu proti Německu. Neviděl jsem tam nikoho z českého týmu s výjimkou Kadlece, který tam šel na posledních patnáct minut za rozhodnutého stavu, aby šel jeden na jednoho. Žádnou kombinaci ze které by sršela fotbalová krása.
Bídný výsledek proti Azerbajdžánu.
Když už jsem mluvil o očekávané prohře s Německem, avšak ne tak očekávaném špatném výkonu, nedá mi to, a musím něco napsat také k zápasu hraném o pár dní později v Ostravě. Před utkáním, když jsem viděl sestavu, kde bylo 7 změn, říkám si, že by ta sestava mohla fungovat. Velice mě potěšilo nasazení mladého Patrika Schicka, a také posazení v minulých zápasech nejslabšího článku české obrany Marka Suchého, kterého nahradil Jakub Brabec. A musím říct, že si počínal, ač proti slabšímu soupeři, daleko lépe. V defenzivě bezchybný, dobrá rozehrávka a přínos při standardkách. Začali jsme skvělou desetiminutovkou, u které jsem si říkal, že musíme vyhrát.
Centry Bořka Dočkala určitě měly smysl. Líbilo se mi, že vyžadoval míč a snažil se něco vymyslet. Ale u tohohle to asi končí. Azerbajdžán hrál z pevného bloku. A my jsme měli obrovský problém se dostat do šance. To souvisí s kvalitou a kreativitou. Která tam chyběla, i podle slov Dočkala.
Je problém nedat ve třech utkáních kvalifikace gól. Navíc doma Azerbajdžánu. Diváci tým tlačili, povzbuzovali. Hráči bojovali, ale nestačilo to.. Oproti Německu to určitě bylo v kombinaci mnohem lepší. Začalo to už rozehrávkou od stoperů. Ale vepředu jsem pořád postrádal větší odvahu.
Karlu Jarolímovi se povedla střídání. Jak Škoda, tak Petržela hru oživili, bohužel bez gólového účinku. Ale co se trenérovi nepovedlo, a co mi zůstává trnem v oku je ponechání Droppy na hřišti po celých 90 minut. Nechci mu upřít snahu bojovnost a i chuť hrát. Bohužel mi přišlo, že právě on strašně brzdí češkou hru. Navíc není to podle mého hráč na dobývání. Měl i dost ztrát, které nás stály síly.
Bohužel chybí kvalita hlavně ve finální fázi. Tam nás tlačí bota. Je to sice klišé, ale pravdivé. Ujel nám vlak. A podle mého stále ujíždí rychleji a rychleji. Jasně Němci jsou extratřída. To, že prohrajeme a že nás nějakým způsobem přehrají se dalo čekat. Ale to jak působí hra našeho týmu, to už stálo za zamyšlení. A se vší úctou k soupeři, neporazit Azerbajdžán?
Faktem je, že náš tým prochází generační obměnou, po EURU ve Francii skončilo 5 zkušených hráčů, patřících do osy týmu, kterou teď nemáme. A proto Jarolím protočil tolik hráčů, protože hledá ideální složení. Mladí se musí vyhrát a musí se vytvořit osa týmu, pak to může nést ovoce. Čas od času si tímhle projde snad každý národní tým.