Zuzana Němcová Nerozumím tomu, proč se mistroství světa v typicky zimním sportu, jakým lední hokej dozajista je, musí hrát v květnu. Argumentovat to tím, že je to kvůli nenarušování zámořské soutěže NHL, je k smíchu. Neboť jak my všichni, sportem alespoň trošku políbení, víme, na finále této nejprestižnější soutěže si ještě chvíli počkáme. Nehledě na to, že hráči nemohou reprezentovat svou zem, dokud jejich tým ze soutěže NHL nevypadne. A ani po splnění této podmínky není účast hráče v dresu národního týmu, jistá. Takže proč, když máme rádi tento sport a chceme fandit našim hochům, musíme přerušit sekání trávy nebo opalování se, abychom zápas viděli živě? Rozhodně by se mi lépe vžívalo do atmosféry mistroství při dlouhých zimních večerech, s ladovskou zimou za oknem, než když musím před zápasem zatahovat žaluzie a zapínat domácí klimatizaci. Když srovnáme návštěvnost hokejových mistroství konaných v zimních měsících a návštěvnost mistroství posledních let, bilance je smutná a podporuje mou hypotézu, že hrát hokej jindy než v zimě, je hloupost. Na stadion Na Štvanici ještě za dob, kdy se hokej hrál pod otevřeným nebem, přicházelo, i za špatného počasí, několik tisíc diváků. To do moderních hokejových hal přichází v průměru sedm tisíc diváků na zápas, i přes to, že tam mají komfort, o kterém se hokejovým fandům před čtyřiceti lety ani nesnilo.
Nečekám odpověď na otázku proč v létě lední hokej, spíše bych ocenila změnu. Takovou změnu, aby se zimní sporty odehrávaly v zimě a se stoupajícími teplotami dali prostor letním aktivitám.
