Přestože mě spousta lidí přesvědčovala o tom, že tohle představení opravdu stojí za to, vypravila jsem se do pražského divadla Palace na Obhajobu jeskynního muže s určitými pochybnostmi. Jen těžko se mi totiž chtělo věřit, že bych z divadla mohla odcházet „rozesmátá k slzám“, jak mi prorokoval velký poutač před vchodem do sálu. O to příjemnější bylo moje překvapení, když jsem divadlo opouštěla s širokým úsměvem na rtech, slzícíma očima a opojným pocitem pochopení.
Že prý jsou muži z Marsu a ženy z Venuše? Dejme tomu. Ovšem Honza Holík všem přítomným vysvětlil, že důvody propastné rozdílnosti světů těchto dvou pohlaví bychom měli hledat v už dobách dávno minulých. Tedy někdy v éře lovců a sběračů, kdy se začaly formovat základní mužské i ženské instinkty a návyky. Rozličnost myšlení a jednání, kterou jsme zdědili po svých předcích, se pak ve většině domácností stává ohniskem vzniku hádek, konfliktů a nedorozumění. Kdo však jednou zhlédne mistrně a neobyčejně humorně ztvárněný rozbor odlišných povah obou pohlaví, přestane si s některými „nedostatky“ svého partnera lámat hlavu.
A v tom nejspíš tkví tajemství neuvěřitelného úspěchu, jaký Caveman sklízí po celém světě. Totiž v nečekané lehkosti a vkusnosti, s jakou si dobírá ženy i muže, a neméně pak v pravdivosti obrazů z každodenního života, které jsou povědomé každému z nás.
Jak se v průběhu představení dozvídám, je prostě fakt, že ženy jsou při nakupování ve svém živlu. Zboží si dokážou prohlížet a ohmatávat celé hodiny, sbírají informace a tvoří si zásoby. Naproti tomu muži jdou do obchodu s jasným cílem – například „ulovit“ košili, bílou, velikost 42. A když pánové večer mlčí ve chvíli, kdy si s nimi dámy chtějí povídat? To proto, že v práci už vyčerpali svůj denní limit dvou tisíc slov, zatímco ženám jich dle vědecké studie zbývá ještě celých pět tisíc! Ano. I tyto známé skutečnosti mají své opodstatnění v dávné historii. A jak je divákům v průběhu představení barvitě líčeno, nezbývá nám, než se s tím prostě smířit.
Caveman ukazuje, proč bychom život ani sebe samé neměli brát tak smrtelně vážně. A proto nakonec neodolávám pokušení. Jako spousta jiných nadšených diváků přede mnou, i já usedám doma k počítači a doufám, že se mi podaří ulovit dobrá místa na některou z dalších zdařilých repríz.
Zdroj fotografie zde.