Karina Fialová Vždycky tomu tak ale nebylo, před pár lety dělal parádu nyní opomíjený živý strom. V roce 2006 byla ve Šternberku dokončena rekonstrukce Horního náměstí. Do těch dob se každý rok zdobil a rozsvěcoval stromeček který tam stál od dob kam mi jen sahá paměť. Viseli na něm obrovské dárky a já umírala touhou si je všechny rozbalit. Netrápilo mě, že jsou to pouze atrapy a netrápilo by mě to ani teď. Nyní mě spíš štve, že se každý rok musí zbytečně skácet zdravý urostlý strom, když už tam jeden stojí. Já osobně bych ráda byla pyšná, že jsme jedním z mála měst, kde na náměstí smrk roste a (v tomto případě už zřejmě jen čistě teoreticky) nemusí se každý rok vykácet jiný strom.
Vraťme se ale k roku 2006 – tehdy někomu začal náš milý strom vadit. Zřejmě moc nezapadal do architektonického plánu vybetonovaného šternberského náměstí. V tu dobu se dokonce objevily i návrh stromek vykácet, ale proti tomu se většina Šternberku vzbouřila a strom naštěstí zůstal stát. Když se tento návrh neujal, snad na popud někoho z „vedení“ dělníci pracující na generální přestavbě náměstí sem tam přesekli nějáký kořínek (neřku-li kořen), jindy už zbídačený smrček hojně zalili různými zbytky ze stavby. Se stromem to šlo od desíti k pěti, ale nakonec všem demoličním pokusům odolal. Nastaly Vánoce, na náměstí se ukotvil a nazdobil dovezený stromek a občané zůstali v údivu, z jakého důvodu se tam nový strom ocitl. Nejsem jediná, komu je stromu líto a tak se i jedno občanské sdružení pokusilo stromek pronajmout a nazdobit si ho. Neuspěli. Město řeklo, že si stromek nazdobí samo – zřejmě aby se zbytečně nečeřily vody – a skutečně se na něm objevilo pár erárních ozdob. Letos ale opět zůstal „holý“. Před pár dny jsem si sice říkala, jak mu to sluší a jak to všechno pěkně přestál, ale ráda bych si zase představovala, co je ve všech těch dárcích na něm a stejně tak ráda bych ušetřila „život“ jinému stromu.
