Aneta Zákoutská 
Jak jste se dozvěděla, že je casting, když nejste z modelingové agentury?
Dá se říct, že přes kamarádku Terezu Pirklovou, která na události představovala své modely. Respektive přes příspěvek, který sdílela na Instagramu. Studuje v Praze na Vyšší odborné škole Oděvního Návrhářství, která přehlídku organizovala. Na Instagramu sdílela, že se přehlídka bude konat a jelikož mě baví móda, tak jsem událost začala sledovat. Zajímala mě její tvorba. Ze začátku jsem ale vůbec netušila, že bude probíhat i nějaký casting. Myslela jsem, že tam půjdu jen jako divák. Že půjdu na casting, který bude navíc úspěšný, jsem ze začátku vůbec netušila.
Na casting jste šla sama?
S kamarádkou Verčou. Řekla jsem jí, že bude casting, a že bych na něj zkusila jít. Přišla mi to jako dobrá příležitost. Jenomže jsem nevěděla, že je to v rámci Mercedes Benz Prague Fashion Week. To jsem se vlastně dozvěděla až potom, co mě vybrali. Celou dobu jsem si myslela, že je to jen přehlídka školy. Ani jsem nevěděla, že tam budou jen lidi z modelingových agentur. No zkrátka jsem vůbec netušila, do čeho jdu. Byla jsem hrozně nervózní. Když jsme s Verčou stály před budovou, kde casting probíhal, tak jsem to chtěla vzdát a odejít. Ale ona mě k tomu donutila. Za to jsem jí zpětně moc vděčná.
Byla to pro vás první modelingová zkušenost?
Byla, nebo alespoň první větší. Od 12 let jsem nad modelingem přemýšlela. Vždy se mi to líbilo. Když mi bylo asi 16 let, zkusila jsem jít na casting do Elite Model Look, kde jsem se dostala do semifinále. To byl výběr asi top 35 holek z České republiky, ze kterého by jela jedna reprezentovat Českou republiku na mezinárodní soutěž. V jednom rozhovoru jsem jim ale řekla, že jsem si modeling přišla vyzkoušet. To nejspíš slyšet nechtěli a tak mě poslali domů. Zpětně jsem ráda, že jsem se nedostala až do finále. Cítím se teď mnohem připravenější, kdyby někdy taková příležitost znovu přišla. Což je na jednu stranu dobře, ale zároveň je na začínání v této branži ve 20 letech už vcelku pozdě. Ale nikde neříkejte nikdy.
Jak jste se po 4 letech opět dostala k modelingu?
Vlastně trochu náhodou. Slyšela jsem, že je casting a šla jsem na něj. Chtěla jsem si to vždycky prostě zkusit a tak se také stalo. Z castingu jsem byla hodně nervózní. Bylo tam hodně lidí, samé modelky a modelové z agentur. Čekala, že to spíš nevyjde. Nakonec jsem se ale dozvěděla, že mě vybrali. Nevěděla jsem moc jak to chodí. A kolem byli samí profesionálové, kteří už v tom umí chodit. Ale bylo to všechno nakonec v pohodě.
Cítila jste nějakou rivalitu mezi modelkami, modely?
Ne, vůbec. Všichni jsme si velmi sedli. Myslím, že je to tak i normálně. Na větších přehlídkách. Žádná rivalita tam nebyla. Spíš jsme se snažili si vzájemně pomáhat, bavit se spolu. Navozovalo to ještě lepší atmosféru, než jsem očekávala.
Jak funguje vybírání modelů, které budete mít na přehlídce na sobě?
Udělali řadu modelů, jak chtěli, aby šly postupně. U nás modelek si také udělali řadu. Srovnali si nás podle výšky. Různě nás přehazovali, tak aby jim to líbilo. Aby na nás model vynikl a seděl nám. Potom jsme si už podle pořadí, ve kterém jsme stáli, zkoušeli jednotlivé modely, které na nás podle řady vycházely. Když někomu něco nesedělo nebo se případně organizátorům nelíbilo pořadí, zve kterém by modely šly za sebou, tak nás jen přeřadili. Ve výsledku si pak každá holka zkoušela zhruba dva modely. To se potom nafotilo, aby bylo vše zorganizované a připravené na samotnou přehlídku.
Popsala byste průběh přehlídkového dne?
Vše začínalo už v 10 hodin ráno. První oficiální přehlídka se šla až v pět večer a druhá v osm. První přehlídka ale byla už ve tři odpoledne. To byla taková neoficiální, soukromá, jen pro školu.Takže pro studenty, profesory a lidi spojené s jejich školou. Nejdřív jsme si zkusili choreografii. Abychom šli správně na hudbu, ve správném tempu a čase. Každému nám potom řekli, co máme případně dělat jinak, aby to celé sedělo. Potom nám k obědu objednali pizzu. Takové typické modelkovské jídlo. Celkově se o nás hezky starali. Byl tam přes celý den připravený raut. Toasty, listoví šneci, sušenky, pití. Po jídle začali první přípravy na školní přehlídku. Ta pro mě byla vlastně úplně první. Byla to taková generálka na večer. Každý model k sobě dostal převlíkače, který mu pomohl se obléct do modelů. Make-up ani účes se na školní přehlídku moc nestíhal. Šli jsme tedy jen oblečeni v modelech a reprezentovali jsme práci studentů. Po přehlídce jsme se sešli a organizátory, kteří nás opravovali a připomínali chyby, které jsme udělali. Opravili nám chůzi a případné další drobnosti, abychom je vyladili na večer. Hned po této přehlídce následovaly přípravy na hlavní večerní.
A jaké byly přípravy oficiálních přehlídek?
Ty už byly komplexní. Hned po první školní přehlídce nám začali dělat make-up. Všechny nás museli učesat a upravit. Bylo nás tam 24. Přesněji 16 holek a 8 hluků. Muselo se spěchat, aby se vše stihlo. Líčil nás Make-up Institut Prague, kde jsou lidé, kteří se to teprve učí. Těch tam bylo asi pět. Na účes byly jen dva. Bylo to pro ně určitě náročné, ale vše se nakonec stihlo na čas. Po druhé, první oficiální přehlídce nás rovnou připravovali na tu poslední. Respektive nás jen doupravili. Poslední přehlídka, která se šla v osm hodin byla hlavně pro VIP lidi. Byli tam různí módní návrháři. Současně se také konal závěrečný večírek. Všichni jsme se společně bavili, sem tam nás někdo vyfotil. Zkrátka jsme si hezky užili afterparty se vším, co k ní patří.
Mohla byste zhodnotit celou událost?
Bylo to úžasné. Přehlídku pořádali mladí lidé, kteří s tím také neměli tak velké zkušenosti. Prostředí tak bylo velmi přátelské. Organizátoři přehlídky k sobě byli milí, nezlobili se a nekřičeli na sebe. Takto to běžně na přehlídkách nejspíš není. Myslím taková klidná atmosféra. Všechno jsem si opravdu moc užila a celé to bylo takové osudové. Model, který jsem na sobě měla dělala shodou okolností právě moje kamarádka Tereza Pirklová. Fotku z přehlídky, kde jdu v jejím modelu vybral i módní časopis ELLE. Takže jsem obě na webových stránkách, což jsme patřičně oslavily. Takže za mě, jsem si první zkušenost nemohla přát lepší.
Chtěla byste se modelingu dále věnovat?
Napadlo mě to. Ale zároveň vím, že je to hodně stresující profese. Určitě ale záleží jaká vás zastupuje modelingová agentura. Zatím tomu nechávám volný průběh. Tuhle přehlídku jsem si moc užila, ale teď mám možná růžové brýle a představuji si modeling až moc nereálně.
