Radka Krčová Paradoxem je, že na první poslech mne Badlands úplně nenadchlo. Důvod byl jednoduchý - dopustila jsem se začátečnické chyby. Když jsem si totiž přečetla, že se jedná o mladou americkou zpěvačku, která zpívá electropop, nevyhnula jsem se vlastním představám o tom, jak by album mělo znít. Hlavou mi okamžitě proletěla jména jako Demi Lovato, Selena Gomez nebo Miley Cyrus. Halsey překvapila. Vyvrátila stereotypy, které v mé hlavě do té doby sídlily, a přišla s něčím úplně jiným a novým.
Nečekejte písničky o pěkných klucích, na které si zatančíte s nejlepší kamarádkou oblečenou do lesklých legín (hle, další stereotyp) ve vašem oblíbeném klubu. Badlands je naprostým opakem. A právě to je jeho výhodou. Každý další poslech Vám ukáže něco, čeho jste si předtím nevšimli, a pochopíte to, čemu jste poprvé neporozuměli. Jako byste se uprostřed noci dostali do opuštěného starého bytu v zapadlé newyorské ulici - přesně tak se cítíte u každé písničky. Přitom sami nevíte, jestli je lepší co nejrychleji utéct do tajemných zákoutí města, nebo raději zůstat v bytě plném stínů. Zpěvaččino první album je sondou do života člověka s bipolární poruchou, a teprve když se vžijete do její kůže, pochopíte, jak těžké je s „démony“, o kterých zpívá, žít.
Badlands není povrchní. Halsey se v něm až překvapivě otevřeně zabývá tabuizovanými tématy, která jsou jí vlastní. Nejenže o nich mluví, ale používá tak dokonalé obraty a metafory, že její písně zní jako realistické básně o drogách, sexu a vlastních strastech, které si mladá dívka píše do svého deníčku.
Pokud by po mně chtěl někdo vytvořit top trojku tohoto alba, odpověď by byla jasná - Castle, Gasoline a Control. Všechny tři písně album uvádějí, poslední dvě zmíněné jsou nejzajímavější v tom, jak jednodušše Vás dokážou přenést do mysli psychicky narušeného člověka, který není sám sebou. Halsey v nich popisuje hlasy, které slyší ve vlastní hlavě. Popisuje boj s nimi. Dokonale nastiňuje, v jak obtížné situaci se nachází. Z žádného z těchto tří songů se ale zatím nestal singl, což je, troufám si říct, škoda. Potenciál na to totiž mají všechny.
Právě se singly mám u tohoto alba problém. Zatím vyšly singly tři a pouze poslední z nich, New Americana, je něčím zajímavým. Hurricane i Ghost, které měly premiéru v říjnu minulého roku, jsou nemastné-neslané. V Hurricane Halsey zpívá o tom, jak jeden kluk zneužívá dívky a chtěl by zneužít i ji, ale ona sama se nedokáže usadit a je „hurikánem“. I když se dobře poslouchá, písniček s podobným tématem je spousta a mně, jakožto náročnému posluchači, to stále omílané téma lásky už zkrátka leze krkem. Druhému singlu Ghost pořád nemohu přijít na chuť. Téma má skoro stejné jako Hurricane, a navíc se v něm tak často střídá rychlé a pomalé tempo, že se do písně jednoduše nezaposloucháte.
Zbytek Badlands se však vydařil a najdete na něm vše, co by takové indie album mělo mít. Ať už je to po textové stránce dokonalá píseň Colors, popovější Roman Holiday či už zmiňovaná New Americana. Halsey má velice příjemný hlas a talentovaná rozhodně je. Fakt, že se jedná o její debut, naznačuje, že se od ní máme ještě na co těšit.
