Jan Lužný 
Sezónu 2016/2017 zakončily Vítkovice v předkole s Plzní, kdy ztratily pohodlné vedení v sérii 2:0 a v posledním pátém zápase padly na domácím ledě ve druhém prodloužení. Počáteční zklamání vystřídala naděje, že dlouholetá koncepce má smysl. Před novou sezónou přišel do Vítkovic kanonýr Jakub Lev, vrátil se mladý talentovaný útočník Šimon Stránský, defenzivně laděný útočník Rastislav Dej a přišel obránce Trška. Kádr zůstal z drtivé většiny pohromadě a Vítkovice vyhlašovaly útok na nejvyšší příčky. V základní části to tak opravdu vypadalo, Vítkovice skončily na 4. místě s 92 body, čímž vyrovnaly klubový rekord z roku 2011 a po čtyřech letech si zajistily účast ve čtvrtfinále play off. V bráně čaroval Patrik Bartošák, který se stal základním stavebním kamenem vítkovického týmu. Ve čtvrtfinále na Vítkovice čekala brněnská Kometa. Nadšení fanoušků však záhy opadlo, Vítkovice nestačily na Kometu a i přes vyrovnaná utkání prohrály sérii 0:4 na zápasy. Hráči i fanoušci neskrývali zklamání, Patrik Bartošák považoval toto vyřazení za ostudné. Hokejově nebyla Kometa lepší, ale brněnští hráči daleko více bojovali, což se o vítkovických říci nedalo.
I přes hořkou porážku ve čtvrtfinále zůstal kádr takřka stejný a začal se připravovat na průlomovou sezónu. Právě ročník 2018/2019 měl zakončit tříletý cyklus obnovy vítkovického hokeje, navíc klub slavil 90 let od svého založení. Kdy jindy získat mistrovský titul než právě v jubilejní sezóně? Tuto otázku si položili nejen fanoušci, ale i hráči a nejvyšší činovníci klubu. Jenže z jubilejní sezóny se nakonec vyklubala patrně ta nejhorší v éře „Nových Vítkovic“. Počáteční dobrý start vystřídala hluboká krize, která se nejvíce začala projevovat na začátku ledna. Od té doby se Vítkovice propadaly tabulkou a z nadějně rozehrané základní části zbylo jen 7. místo a účast v předkole. Propad tabulkou zapříčinila tristní venkovní bilance. Zatímco na domácí půdě byly Vítkovice druhý nejlepší celek extraligy, venku naopak čtvrtý nejhorší, z účastníků play off suverénně nejhorší. Od začátku nového roku vyhrály Vítkovice venku pouze jednou, a to v předkole na ledě pražské Sparty. Z celkových 26 zápasů na venkovních kluzištích pak v základní hrací době prohráli 18. S takovou bilancí nemůžete pomýšlet na přímou účast ve čtvrtfinále. Už během sezóny se mezi vítkovickými fanoušky šuškalo o špatných vztazích mezi hráči a hlavně o konfliktech některých hráčů s hlavním trenérem Jakubem Petrem. I když to byly spekulace, kus pravdy by se v tom asi našel. Minimálně předváděná hra Vítkovic byla jednou z nejhorších za poslední roky. Nebudu přehánět, když řeknu, že drtivá většina zápasů stála na Patriku Bartošákovi. Už v sezóně 2017/2018 měl Bartošák parádní čísla a po zásluze se stal nejlepším brankářem základní části, v minulé sezoně svá čísla ještě vylepšil. S úspěšností 93,53 % se znovu stal nejlepším brankářem základní části a nebýt jeho, Vítkovice by se horko těžko dostávaly do předkola. Vztahy v kabině určitě nevylepšila ani zpráva, která prosákla na začátku března do médií, že Patrik Bartošák podepsal dvouletou smlouvu s Třincem a jeho náhradou se má od nové sezóny stát Miroslav Svoboda. Do toho všeho začali vítkovičtí fanoušci ztrácet s týmem trpělivost, především pak s Jakubem Petrem, na kterého se snesla obrovská kritika. Hráčům vyčítali nulovou bojovnost, Petrovi nesystematickou hru a přílišnou flegmatičnost na střídačce, kde není schopen hráče pořádně vyburcovat. Když Jakub Petr po prvním zápase v předkole se Spartou vyčetl fanouškům, že nechodí na zápasy a nepodpoří klub, když to zrovna potřebuje, na vztazích rozhodně nepřidalo. Stejně tak jako rozprodej vítkovické obrany, která se během pár měsíců změnila k nepoznání. I přes všechny problémy se Vítkovice probojovaly do čtvrtfinále, kde narazily na našlapané Oceláře z Třince. V Ostravě není vypjatějších zápasů, než moravskoslezské derby. Naposledy se v play off tyto dva znesvářené týmy potkaly ve finále 2011, kdy Třinec získal svůj první titul v historii po vítězství 4:1 na zápasy. Fanoušci obou táborů byli natěšení, třinečtí vyhlíželi druhý titul, ti vítkovičtí zase pomstu z roku 2011 a nápravu za zpackané čtvrtfinále s Kometou. Ovšem výkon vítkovických hráčů zmrazil možná i ty třinecké, Vítkovice vypadly po roce opět 0:4 na zápasy. Navíc po posledním zápase vtrhl do kabiny rozhodčích majitel klubu Aleš Pavlík a obvinil hlavního sudího Jana Hribika z korupce a tendenčního pískání proti Vítkovicím. Za tento exces dostal klub pokutu 80 tisíc korun, kterou Aleš Pavlík zaplatil ze své kapsy a jako omluvu stejnou částku poslal Nadačnímu fondu Ivana Hlinky.
Po vyřazení se na sociálních sítích zvedla obrovská vlna kritiky, fanoušci volali po rezignaci Jakuba Petra a ukončení spolupráce s několika hráči. Polarita výkonů Vítkovic byla v některých momentech do očí bijící. Například Jakub Lev, kterého fanoušci kritizovali nejvíce, byl jen stínem Jakuba Lva z předloňské sezóny, kdy patřil k nejlepším hráčům a tahounům týmu. Letos se ve většině zápasů pohyboval doslova jako Bludný Holanďan a náznaky bojovnosti jste u něj mohli zaznamenat jen sporadicky. Vyhořel také kapitán Olesz. Neprosadil se ani David Květoň či Roman Szturc. Konstantou byl opět Patrik Bartošák, vládce Radegast Indexu Jan Výtisk či Ondřej Roman nebo Radoslav Tybor. V dobrém světle se také uvedl obránce Petr Šidlík či útočník Jan Schleiss. Mezi nejlepší útočníky patřily bezesporu Šimon Stránský s Patrikem Zdráhalem, což bylo to největší překvapení v letošní sezóně. Své si odehrál také Lukáš Kucsera. V květnu se Aleš Pavlík v rozhovoru pro klubový web vyjádřil k finanční situaci Vítkovic, která jim nedovoluje přivádět do týmu kvalitní posily a která také vedla k odchodu Ivana Baranky a Marka Hrbase z týmu. Také uvedl, že Vítkovice výrazně omladí a přivedou hráče, kteří budou ochotni za klub bojovat, podle něj se totiž hráči nervali za klub tak, jak by měli, čímž jen potvrdil onu polaritu výkonů. Poté, co se 1. května otevřel trh s hráči, se potvrdila spekulace kolem Patrika Bartošáka, který opravdu přestoupil do Třince a stal se tak jedním z nejlépe placených hráčů, ne-li tím nejlépe placeným. Kádr opustil také Jakub Lev, který posílil Kometu Brno, stejně tak jako Lukáš Kucsera, který odešel do Brna na hostování. Skončila i dvojice obránců Jaroslav Mrázek a Josef Hrabal. V útoku Vítkovice přišly také o nejlepšího střelce týmu Radoslava Tybora, dále Davida Květoně, Michala Poletína a Romana Szturce. V létě na vlastní žádost ukončil angažmá v klubu kapitán Rostislav Olesz. Brankářská dvojice bude ve složení Daniel Dolejš a Miroslav Svoboda. Do obrany přišly velmi mladé posily v podobě talentovaného Davida Kvasničky z Plzně a kapitána slovenské dvacítky Martina Bodáka. V útoku zase budeme vídat staronového hráče – Erika Němce, zlínského talenta Nicolase Werbika, silového útočníka Dominika Lakatoše a Lukáše Vopelku s Alexandrem Malletem a ostrostřelcem Robertsem Bukartsem, kteří přišli na hostování.
Nové posily opět budí dojem, že je koncepce Jakuba Petra a Aleše Pavlíka nastavena správně, jedná se o velmi mladé hráče s velkým potenciálem, kteří se budou chtít předvést v tom nejlepším světle a bojovat za klub stůj co stůj. Nicméně je otázkou, zda pouze dravé mládí stačí. Kromě Výtiska a Romana v týmu nenajdete příliš zkušené hráče, kteří by ty mladé vedli. Je navíc otázkou, zda má Jakub Petr týmu co dát. Za tři roky působení v roli hlavního trenéra má v play off bilanci 0 výher a 8 porážek. Započítáme-li i předkolo, je to 5 výher a 12 porážek. Myslím si, že by měl Aleš Pavlík zauvažovat nad angažováním jiného trenéra, který by týmu dodal nový impuls a potřebné zkušenosti. Jakub Petr je sice dobrý generální manažer, nicméně jako trenér zatím nepřesvědčil a jeho systém hry zatím moc ovoce nepřinášel. Vítkovice by potřebovaly trenéra typu Miloše Holaně či Vladimíra Vůjtka st., který Vítkovice vedl v prosinci 2016, když si Jakub Petr plnil povinnosti u reprezentační dvacítky, a v ten měsíc předváděly Vítkovice snad nejhezčí hokej za celé tři roky. Projekt „Nové Vítkovice“ se nepovedl tak, jak by každý doufal. Zažehnaly se sice dluhy z předchozích let a zavedla se nová koncepce, která ovšem vydržela 3 roky. Letos se podruhé během čtyř let budují Vítkovice znovu, snad na dlouhou dobu i naposledy, ostravský celek se znovu potřebuje na hokejové mapě stát destinací, kde noví hráči budou chtít hrát a odchovanci se budou rádi vracet.
Dosavadní výsledky v nové sezóně ale naplňují prognózy, které Vítkovice pasovaly na jednoho z „outsiderů“ letošního ročníku. Vítkovická hra má sice daleko větší zaujetí a potřebnou bojovnost a „drajv“, jenže doplácí na nezkušenost, zmatky v obraně, nepřesnou rozehrávku a špatnou produktivitu. Po devíti odehraných zápasech jsou Vítkovice na devátém místě se ziskem třinácti bodů. Jsme teprve na začátku sezóny, nicméně už teď je jasné, že pro tento mladý tým bude úspěch postup do předkola play off.
