Štěpán Pokud svět vznikl tak, jak se píše v Bibli, stali se potomci Adama a Evy nejspíše předmětem nějakého nepřirozeného mezidruhového křížení a mutace. Pohlavní styk páru vyhnaného z Rajské zahrady bych přirovnal k páření psa a lišky, protože obě tyto zvířata spojuje pouze drobná vnější podobnost a základní fyziologické potřeby jako spánek a přijímání potravy. Ačkoliv se to nezdá, muž a žena jsou odlišní úplně stejně. Možná jsou si v tělesné struktuře podobní, a bez přijímání potravy by zemřeli, ale kdybychom chirurgicky otevřeli hlavu alespoň jednomu z nich za účelem zkoumání myšlenkových pochodů, nenapadlo by nás, že se jedná o jeden živočišný druh.
I přes rozdíly v myšlení a životních hodnotách bez sebe tato podivná stvoření nemůžou být, podobně jako parašutista bez padáku. V našem světě se ale jedná o něco zcela přirozeného. I když náležíme k lidské rase, neznamená to, že jsme lidmi. Každý jednotlivec tvoří pouze polovinu člověka. Polovinu, která je bez té druhé k ničemu, jako třeba mobilní telefon bez baterie. Ne nadarmo se říká, že muž umí postavit dům, ale až žena z něj udělá domov.
Všechny odlišnosti, jež mezi sebou obě pohlaví mají, jsou jako ozubená kolečka v hodinkách. Když se najdou dva správní jednotlivci, vzniká mezi nimi něco, co jakkoli popírá veškerou logiku. Ozubená kolečka do sebe začnou zapadat a z každé "lidské poloviny" vzniká člověk. Člověk, a tím myslím pár, pak dokáže z nedostatků druhého udělat přednosti, a naopak. Stává se silným, protože ví, že ho něco doplňuje. Úkolem každého člověka (páru) je stvořit dalšího jednotlivce, dalšího "půl člověka", který pak celý život bloudí světem, dokud nenajde svoji druhou polovinu, do níž jeho ozubená kolečka zapadnou.
Zdroj fotografie zde.
