Ema Kašparová 
Většinu antikoncepčních prostředků užívají ženy. Ačkoli mužský kondom patří podle dokumentu Organizace spojených národů z roku 2019 mezi čtyři nejpopulárnější metody, kontracepční metody, které vyžadují přímou účast mužů (mužská sterilizace, mužský kondom a přerušovaná soulož), v roce 2019 představovaly jen 27,4 % celosvětové antikoncepční praxe.
Na celém světě užívalo v roce 2019 antikoncepci 922 milionů žen v reprodukčním věku. Podíl žen, jejichž potřeba plánování rodiny je uspokojena moderními metodami, činil v roce 2019 76 %. Většina uživatelek je tedy spokojená. Různým potřebám prevence těhotenství by měly odpovídat vhodné a účinné metody. Všechny z nich mají své přednosti i nevýhody. Při výběru používané metody hrají roli zkušenosti nebo povědomí o vedlejších účincích a nepříjemnostech spojených s užíváním, stejně tak účinnost metody při prevenci těhotenství. Rozsah možností, které mají ženy a jejich partneři k dispozici, však závisí na místní dostupnosti různých metod. Upřednostňování konkrétních antikoncepčních metod se ve světě značně liší. Jejich skladba se v průběhu času mění v důsledku politických změn, změn v systému zdravotní péče, vývoje nových technologií a změn v dostupnosti jednotlivých metod. Vlády na všech úrovních hrají silnou a viditelnou roli při podpoře a legitimizaci poskytování služeb plánování rodiny a péče o reprodukční zdraví.
Primárně antikoncepční metody dělíme na dlouhodobé či trvalé a krátkodobé. Jako samostatná skupina by se mohly vyčlenit metody tradiční. Celkově 45,2 % uživatelek antikoncepce spoléhá na trvalé nebo dlouhodobě působící metody (ženská a mužská sterilizace, nitroděložní tělísko, implantát), 46,1 % na krátkodobě působící metody (např. mužský kondom, pilulka, injekce) a 8,7 % na tradiční metody (např. přerušovaná soulož).
Antikoncepci můžeme také rozdělit na hormonální a nehormonální. Mezi nehormonální patří například mužský i ženský kondom nebo pesar, tedy bariérová antikoncepce, dále pak také sterilizace mužská i ženská, nebo přirozená (tradiční) antikoncepce, do níž spadá přerušovaná soulož, měření bazální teploty a další. Hormonální antikoncepce (HA) je dostupná ve formě pilulek, náplastí, injekcí nebo jako poševní kroužek. Nejčastěji obsahuje estrogeny a progestiny. Estrogeny jsou hormony, které brání zrání vajíčka a blokují ovulaci. Progestiny způsobují změnu vlastností cervikálního hlenu, který se zahustí a stane se nepropustným pro spermie. Ač velmi spolehlivá (riziko možného otěhotnění je menší než 1%), může mít nežádoucí vedlejší účinky. Zejména první 3 cykly užívání bývají problematické. Podle doktora Petera Koliby problémy nastávají ve 23 - 38 % případů. Do třetího cyklu by se však měla situace stabilizovat (pokles na 6 - 8 %). Mezi běžné, nezávažné vedlejší účinky patří únava, průtokové krvácení, někdy se objevuje snížení sexuální apetence a libida. V kombinaci s některými vážnými nemocemi může být HA velmi nebezpečná. Je tedy nutné se poradit s gynekologem. HA ve formě pilulky užívá více než 20 % žen v reprodukčním věku ve 27 zemích světa, přičemž nejvíce ji upřednostňují ženy v evropských zemích. Poměrně populární kontracepční metodou se stalo v posledních letech nitroděložní tělísko. To je lékařem vloženo do dělohy, kde pak chrání ženu před nechtěným těhotenstvím až na několik let. Jednou za 6 měsíců je nutná kontrola u gynekologa. Nitroděložní tělísko patří spolu s ženskou sterilizací mezi celosvětově nejrozšířenější metody antikoncepce, avšak pouze v osmi zemích používá tyto metody více než pětina žen v reprodukčním věku. Nejpopulárnější je nitroděložního tělísko v Korejské lidově demokratické republice (prevalence 46,9 %) a Uzbekistánu (36,9 %).
Nejpoužívanější nehormonální bariérovou antikoncepcí je mužský kondom. Má podobu návleku nebo obalu, který se nasazuje na ztopořený penis muže. Chrání také před pohlavně přenosnými infekcemi, včetně HIV, což je jeho velkou výhodou. Nejčastěji je používán v Japonsku (34,9 %) a Hongkongu (32,1 %) a ve 22 zemích je jeho prevalence vyšší než 20 %.
Historicky sahá snaha o ochranu před nežádoucím těhotenstvím až do dob starověku. První písemné zmínky nacházíme v tzv. Káhunském papyru, asi z roku 1850 před Kristem. Přerušovaná soulož byla popsána už v Bibli. V antickém Řecku a Římě byla známá celá řada kontracepčních a abortivních prostředků, včetně orálního a análního styku. Často se také používala různá kouzla, zaklínadla a šamanské rituály. Některé přírodní národy dodnes používají k poševním výplachům roztok z citronové šťávy a mahagonových lusků. S příchodem křesťanství byla jako jediná metoda regulace plodnosti uznávaná periodická sexuální abstinence. HA byla vyvinuta až v 60. letech minulého století, a to v USA. Objev HA se pokládá za největší objev medicíny ve 20. století. O několik desetiletí později se stal dostupným vaginální kroužek, nouzová antikoncepce, podkožní injekce nebo implantáty.
Na otázku, která antikoncepce je nejlepší, budeme jen těžko hledat odpověď. Preference jednotlivých uživatelek a uživatelů jsou totiž velice subjektivní, závisí nejen na jejich věku, ale i zdravotním stavu, finančních možnostech a dostupnosti kontraceptiv v jejich státě. Hodnocení je pouze možné provést na základě toho, které metody bránící početí jsou na světě nejužívanější. Celosvětově nejčastěji používanou metodou je ženská sterilizace. V roce 2019 na ni spoléhalo 23,7 % žen, které v té době používaly antikoncepci, což činí 219 milionů žen. Tato metoda se ale týká téměř výhradně žen, které už měly děti a další už neplánují. Další tři metody pak mají více než 100 milionů uživatelek: mužský kondom (189 milionů), nitroděložní tělísko (159 milionů) a pilulky (151 milionů). Přihlédneme-li k tomu, že mužský kondom je druhá nejpoužívanější metoda, a zároveň je vhodný pro širší věkovou kategorii, mohli bychom ho označit za nejlepší antikoncepční metodu.
