Vyvijalová Adéla Už existuje jen málo zemí, ve kterých studenti neplatí za studium na vysokých školách. Jednoduše – lidé si na to zvykli a nebylo proč se bránit, bere se to jako obchod. Škole přináší poplatky finanční zdroje, ale přitom nikomu z chudších vrstev ve studiu nebrání. Absolventi je totiž začnou splácet až po zařazení do pracovního řetězce a dosažení průměrného platu. Je to obrovský závazek, ale zdá se být spravedlivý. Lidé s vysokoškolským vzděláním prokazatelně dosahují mnohem vyšších platů než ti bez vzdělání. Proč by tedy měli být studenti financováni výhradně ze státních peněz, tedy i z peněz těch, kteří vysokou školu nikdy nestudovali, studovat nebudou a podobných platů nedosáhnou ani omylem?
Odpůrci však stále zpívají tu samou píseň. Tvrdí, že zpoplatnění studia povede k destabilizaci a polarizaci společnosti, že uchazeči z chudších poměrů nebudou ochotni se tolik zadlužit, a proto raději ani studovat nepůjdou. Ale ani tyto prvně rozumně znějící argumenty nejsou všeplatné. Například v Dánsku četnými průzkumy zjistili, že ať dělali, co dělali, počet studentů z chudších rodin za celá desetiletí na vysokých školách nestoupl. Problémem bude tedy spíše to, že změnit sociální rozvrstvení studentů je neobyčejně složité.
U nás zpoplatněné studium neprošlo (a v brzké době nejspíše ani neprojde) hlavně kvůli nesouhlasu komunistů a socialistů. České levici se nejspíše jeví takovéto a jakékoli jiné poplatky (samo se nakrásně nabízí vzdálené příbuzenství s poplatky u doktora) jako zákeřný nepřítel společnosti. Třeba v takové Austrálii to ale byla právě socialistická vláda, která školné zavedla. V tomto systému totiž nic NEsociálního není. Chudší studenti a studenti s vynikajícími výsledky mají úlevy a nemalé částky z těchto příspěvků jdou zase zpět do sociálních stipendií.
A není to jenom školné, se kterým za většinou vyspělého světa pokulháváme. Spousta zemí přejímá i jiné modely, jejichž fungování je v zahraničí ověřené časem. A to hlavně užší propojení oblasti vzdělávání a aplikovaného výzkumu. Bývá běžné, že školy plní zakázky firem a provádějí výzkumy na přání. Firmy s výsledky mohou operovat v praxi, zlepšovat technologie apod. a školy dostanou zaplaceno. Jednoduché, ne?
Pokud vás téma placeného školného zaujalo, s radostí vám oznamuji, že Filozofická fakulta Univerzity Palackého bude dne 8. prosince 2009 v 15.00 v prostorách zasedací místnosti Děkanátu FF UP pořádat diskuzní setkání na toto téma. Účast přislíbila celá řada významných osobností. Mezi nimi je například doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D., syn současného českého premiéra, který se už dlouho zabývá reformou VŠ v ČR. Dále pak Mgr. Jakub Dürr, bývalý náměstek ministra školství Lišky a navržený kandidát na ministerské křeslo v připravované úřednické vládě. Chybět nebude ani doc. Lach, nově zvolený děkan FF UP, a další včetně studentů ze zahraničí, u nichž bylo školné zavedeno.
Pozor! Diskuze bude vedena v angličtině.
Zdroj:
Upol.cz
Vysokeskoly.com
respekt 29/2004
