Daniel Fekets Pokud byste ji na mapě nemohli najít, nachází se zhruba 2 km západně od Vyškova. Historie drnovického stadionu sahá do padesátých let minulého století. Původně se nikterak nelišil od typických vesnických stánků. Však to znáte. Šatna, hospoda, okolo hřiště zábradlí...
Současná podoba stadionu se pojí se jménem ambiciózního podnikatele Jana Gottvalda. Ten ze své rodné vísky udělal fotbalovou prvoligovou stálici. Drnovice se během pár sezon vyhouply z I. B třídy Jihomoravského kraje až do první ligy, kde působily celkem deset let.
„Do fotbalu jsem doslova zamilovaný. S aktivní kariérou jsem skončil v pětatřiceti letech, ale hned poté jsem začal budovat fotbalový klub. Když jsem na začátku říkal, že chci hrát divizi, byl jsem označován za blázna. Práce se však dařila a já cítil, že bychom to mohli dotáhnout dál. Pustil jsem se do toho a najednou jsme byli v první lize,“ vzpomínal Gottvald pro Brněnský deník.
Hrála tam i reprezentace
Po postupu do první ligy byl sportovní areál obohacen o novou hlavní tribunu, přičemž následně byla postavena i tribuna protilehlá. Stadion sloužil pro zhruba sedm tisíc diváků. Gottvald jej zmodernizoval tak, že se na něm hrály i reprezentační zápasy. Nejslavnější česká fotbalová obec mohla na vlastní oči sledovat umění Pavla Nedvěda či Jana Kollera v přípravných duelech proti Švýcarsku a Jižní Koreji.
13 „Už jsem starší člověk, a proto si tu dobu přesně pamatuji. Do Drnovic jsem ještě s tátou jezdíval na každý zápas. Byl velký svátek, když do takové vesnice přijela reprezentace. Obyvatelé, přestože je třeba fotbal příliš nezajímal, tam prostě chodili. Byla to obrovská událost,“ řekl šestapadesátiletý Jaroslav z nedalekých Ježkovic.
Na přelomu tisíciletí zažíval drnovický fotbal největší slávu. Díky třetímu místu v lize se dostal až do Poháru UEFA, kde mimo jiné změřil síly se slavným německým klubem TSV 1860 Mnichov.
Finanční problémy a nejistota
Potíže jihomoravského týmu odstartoval krach generálního sponzora Chemapolu. Hráči z klubu ve velkém odcházeli, což vedlo k sestupu z ligy. Kvůli finančním problémům Drnovice spadly dokonce až do třetí nejvyšší soutěže.
Sice se vydrápaly zpět mezi elitu, ale v roce 2005 se finanční problémy ještě prohloubily. Přestože klub skončil na osmém místě tabulky, nepříjemná situace mu nedovolila pokračovat.
O rok později Drnovice zkrachovaly, rázem nehrály žádnou soutěž. Sportovní areál se společně s klubem dostal do konkurzního řízení. Následně začal chátrat.
Až v březnu 2016 dostal stadion v Drnovicích nového majitele. Ten jej koupil za 6 milionů a 200 tisíc korun. Do dražby se tehdy zapojily další subjekty. Odkup chtěla provést i obec Drnovice, nicméně ta mávala pouze částkou 3,5 milionu korun. Radovat se tedy mohl zástupce společnosti Mengas.
Pod jeho rukama však stadion pořád chátral. O rok a půl později drnovičtí zastupitelé rozhodli, že ruinu koupí za více než osm milionů korun. „Jednalo se o jedno z nejtěžších rozhodnutí, před kterým jsme kdy stáli. Bylo by špatné, kdybychom stadion nekoupili, ale ono bylo špatné i to, že jsme jej koupili,“ hlásil zastupitel Jiří Dvořák.
V roce 2019 se situace začala měnit k lepšímu. Drnovický stadion opět vzkvétal. Obec vybudovala nové šatny, sjednala úklid tribun a s pomocí místních fotbalistů a dobrovolníků opravila rozvody vody a topení. Proběhla i rekonstrukce trávníku či oprava kanceláří.
Areál se definitivně vrátil k životu o dva roky později, kdy bylo rozhodnuto, že Vyškov bude hrát své druholigové zápasy v opravených Drnovicích, poněvadž jeho stánek požadované parametry nesplňoval. Profesionální fotbal se tedy opět hraje na místě, které v devadesátých letech tolik pobláznilo fotbalovou veřejnost.
