Zuzana Němcová Jen pár teplotních statistik pro začátek, abych obhájila svůj pro někoho snad příliš pesimistický nadpis. Ale domnívám se, že i pro vás, lidi z nížiny, je letošní dlouhá zima už přinejmenším otravná. Co potom máme říkat my horalé, kde duben vypadá jako druhý únor? No, s třiceti centimetry zmrzlého sněhu neříkáme nic a raději si s lopatou v ruce prohazujeme cestu do dřevárky, abychom si doma přitopili posledními dubovými polínky.
Když jsme se loni v tuto dobu vyvalovali v plavkách na čerstvě posekaném anglickém trávníku a smáli se posledním zbytkům sněhu na Pradědu, na který máme krásný výhled, netušili jsme, že pořekadlo "Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp", bude platit i v našem případě. A ono platí.
Ne, že by teď turisté pobíhali po nejvyšší hoře Jeseníků v bikinách a vysmívali se nám, ale oni, na rozdíl od nás, ještě nedali zimní kabáty do čistírny a sněhule neschovaly do botníku, takže když nás vidí brodit se sněhem v teniskách, jistě se minimálně pousmějí. Naštěstí to v těchto dnech vypadá, že se blízká na lepší časy. Teploty pomalu šplhají nahoru, po cestách tečou potoky vody z tajícího sněhu a čápi na komínech se už taky netřesou zimou. Předpovědi vypadají slibně, sice žádné dlouhé jaro čekat nemáme, ale komu by vadilo, kdyby po dlouhých mrazivých dnech nastoupily dny tropické, že?
