Kateřina Holubová Potkali se v roce 2011 na hudební soutěži, jež se oba účastnili. Od té doby tvoří už pouze společně. Začali na cover verzích oblíbených písní (za zmínku stojí například povedená předělávka I’m good, I’m gone švédské divy Lykke Li), pokračovali přes rockové skladby, až se nakonec jejich tvorba vykrystalizovala v hravý elektropop debutového alba No Bad Days (2014), kombinující elektro-instrumentální hrátky Kuby Karaśe s velmi podmanivým hlasem mladičké Justyny Święs.
Na Youtube vešli s bláznivým klipem k veselé Technicolor Yawn, který je jedním velkým ztřeštěným surrealistickým snem z barevných šedesátek. Počet shlédnutí se od té doby vyšplhal téměř na milión. A s rostoucím úspěchem se začali přesouvat z malých klubů na velké festivaly. V roce 2014 vystoupili na alternativním OFF Festival Katowice, Britům se představili na The Great Escape v Brightonu a stihli zahrát i na největším polském festivalu, gdyňském Open’eru. V Česku debutovali o rok později na Colours of Ostrava a zazářili i na dalším renomovaném festivalu, maďarském Szigetu. A jak se stihla jejich tvorba za takto našlápnutý rok a půl proměnit, to můžete posoudit sami.
Osobně mě při prvním poslechu nového alba překvapilo, jak rychle toto polské indie duo dospělo. Mladistvá melancholie se najednou mísí s větší otevřeností. Oproti debutu si Kuba a Justyn více ponořili do instrumentální stránky a přinesli tak posluchačům i rozšířené skladby, které lze poznat nejen na podobě beatů, ale i na celkové stopáži. V novém albu je kladený větší důraz na basy, které podkreslují baladický charakter. V textech písní – střídavě polských a anglických – Dumplings otevírají svou intimní stránku skrz odkazy k oblíbeným filmům či knihám, což je svým způsobem příznačné pro dnešní mladou generaci. Na Kubově instrumentální složce ještě oceňuji decentní hravost bicích, dotvářející rytmus i jiskru skladeb (např. v písních Nie Gotujemy a Sama Wkracza).
Nad éterickým zpěvem mladé Justyny se rozplývám od chvíle, kdy jsem na toto elektronické duo narazila. Svým křehkým vzezřením i vystupováním vytváří dokonalou hudební i emociální souhru. Každá mince ale má dvě strany. V písni Odyseuzs se vám může zdát jako mýtická siréna, lákající vás do melodických hlubin, oproti tomu ve skladbě Tide of Time se téměř přibližuje k rebelsky bluesovému stylu Amy Winehouse. I to by mohlo být novým motivem oproti No bad days.
Na závěr jen mohu říct, že pokud pocítíte při poslechu pomyslný knedlík v krku, věřte, že ho v okamžiku smyje klidné moře.
Název: Sea you later
Interpret: The Dumplings
Vydáno: 13.11.2015
Vydavatel: WM Poland/WMI
