PRESSpektivy – Když dostanete šanci, na kterou se neříká ne

Když jsem se dozvěděla o PRESSpektivách, bylo jen několik dní po uzávěrce. Letos na podzim jsem propásla první kolo a teď svou vinou i to druhé. Takže když jsem se od jednoho profesora z katedry žurnalistiky dozvěděla, že posunuli termín, už jsem neváhala. A tak jsem se já společně s jedenácti studenty zúčastnila projektu, o kterém jsem přesvědčena, že otevírá dveře. Dveře k tomu, stát se novinářem.

Abych se však mohla zúčastnit, musela jsem projít výběrem. A tak mě během několika málo dní čekalo sepsat životopis, motivační dopis (s tematickým pojmenováním Proč já?) a také jednostránkový článek na téma: Přímá volba prezidenta ČR ve veřejnoprávním vysílání. Přes prvotní potíže jsem však všechny tyto úkoly splnila. Dva dny na to mne čekal telefonát od Adély Havránkové, která měla celý projekt na starost. Jak už vychází z úvodu, byla jsem vybrána. A tak to všechno začalo.

Celá tato akce trvala od 8. do 9. dubna. Dva dny, ve kterých jsme měli možnost vše si zkusit na vlastní kůži. Než jsme se však všichni poprvé sešli, byli jsme rozděleni do čtyř skupin. Naším úkolem bylo kontaktovat zbývající členy naší skupiny, jež nám byli přiděleni a vytvořit v angličtině profil jednoho ze čtyř mentorů. Jednalo se o Artěmije Troického (ruský nezávislý novinář), Zuzanu Rejchovou (Radio Wave), Pavla Poláka (Radiožurnál) a Báru Procházkovou (Bel Mondo). Po prezentaci jednotlivých medailonků jsme měli možnost seznámit se se všemi zúčastněnými, a především získat kontakty na lidi, kteří by nám mohli pomoct s hledáním letní stáže.

Program druhého dne byl sestaven tak, abychom si zkusili, jak to v novinářské branži vypadá. Na ranní poradě nám organizátoři oznámili program celého dne. Jako první nás čekala hromadná debata s Artěmijem Troickim. Díky ní jsme si vybrali téma a připravili otázky, na tiskovou konferenci, která se odehrávala v poledne. Poté jsme byli rozřazeni do tří skupin a tvořili jsme příspěvky o Troického životě. Skupiny byly rozděleny na Radiožurnál, Radio Wave a Bel Mondo, podle toho, jaký mentor nám byl přidělen. Já a další tři studenti jsme pracovali pod vedením šéfredaktorky magazínu Bel Mondo a zároveň velice inspirativní ženy - Báry Procházkové. Tím bylo také určeno, že budeme ve skupině psané žurnalistiky. Náš společný výtvor se pak objevil na blogu magazínu Bel Mondo. Příspěvky ostatních byly vysílány v rádiích. A večer nás čekala prezentace jednotlivých prací. Tím celý tento velice náročný, ale zároveň úžasný, den skončil.

PRESSpektivy jsou projekt, kterého by se měl zúčastnit každý začínající novinář. Máto hned několik důvodů. Poznáte nové lidi, vytvoříte si kontakty u novinářů, kteří vám jednoho dne mohou nabídnout práci, a získáte zkušenost, jaké se vám v učebnicích či školní lavici nedostane.