Nové české filmy? Nevíme, jak na to

Je paradoxní, že právě v době totality byste našli v českém filmu mnohem víc humoru než v dnešní svobodné společnosti, kdy se můžeme vyjadřovat prakticky ke všemu a jakýmkoli způsobem chceme. A možná, že to je právě ten problém. Absolutní nedostatek zábran a regulace. Určitě si nemyslím, že by ta regulace měla být zvenku, jak tomu bylo za komunismu. Naopak by měl být každý člověk schopný regulovat sám sebe a uvědomit si, že existují nějaké hranice. Ano, nikdo mi nezakazuje použít ten očividně prvoplánový fekální vtip, ale proč bych to proboha dělal? Abych ostatním demonstroval svoji „odvahu“? Abych si kompenzoval, že za „socíku“ jsem to použít nemohl a teď konečně mohu, dám do filmu všechny vulgarity a perverznosti, které jsem si za ta léta nastřádall do šuplíku? Nebo se tvůrci snaží tak moc zavděčit "průměrnému českému divákovi", ve snaze dosáhnout co největšího finančního zisku? Pokud ano, pak jsou jejich představy o takovém divákovi značně zkreslené. Stačí se podívat do ČSFD a musí být i Zdeňkovi Troškovi jasné, že natolik jednoduché myšlení diváci nemají, aby ocenili jeho nejnovější Kameňák. Naštěstí.
Někdo by možná řekl, že problém je v tom, že jsme nyní kritičtější, náročnější, vidíme zahraniční filmy a očekáváme podobnou kvalitu. Dřív jsme se museli spokojit s tím, co bylo "doma", vlastně jsme ani pořádně nevěděli, co mají tam "venku". Po pádu komunismu jsme prozřeli, otevřely se nám nové možnosti a tím pádem máme větší nároky. Kvalita komedie ale pro mě osobně nespočívá ve velké hollywoodské výpravě, do které producenti vrazí několik milionů. Nýbrž v dobrém scénáři a kvalitních výkonech herců. A myslím, že zejména na to by se tvůrci měli zasoustředit. Stále máme dobré herce, ikdyž spousta legend české komedie a filmu obecně už mezi námi není. Pokud je ale špatný scénář, mohou být herci sebelepší a film nezachrání. Možná nějakou roli hraje i jistý druh sentimentu, který cítíme při sledování filmů, jež  známe už od dětství a oni nás do toho bezstarostného období tak nějak vracejí. Třeba je díky tomu vnímáme pozitivněji.
Přesto, když si vzpomenu na filmy jako Pelíšky, Vesničko má středisková, Postřižiny, S tebou mě baví svět, Obecná škola a spoustu dalších, myslím že o klesající úrovni české komedie nemůže být pochyb. Nezbývá než doufat, že se třeba zase objeví nějaká ta výjimka, jakou byl bezesporu Okresní přebor. Ale trošku se bojím, že se dřív dočkám Babovřesek 10.