Vít Kořistka Italští Dead Like Juliet, kteří se v pondělí ukáží v rámci své tour v opavském Jamu, vystoupí mimo jiné i v Praze, Německu nebo Rakousku. Jak se Vám podaří u poměrně známějších kapel zařadit do jejich šňůry místní malý klub JAM?
V případě Dead Like Juliet jsem byl přímo osloven členy kapely, kteří potřebovali vyplnit mezeru na turné v pondělí, kdy není pro spoustu klubů lukrativní cokoliv pořádat. Tehdy je možné se domluvit s kapelou většího formátu na poměrně zajímavých podmínkách pro klub.
Takže kapely oslovují vás nebo si je někdy sám vybíráte?
Kapely si obvykle nijak nevybírám, pokud nemám v hledáčku nějakou "lahůdku". Většinou jsem sám osloven kapelou, tour managerem nebo jiným prostředníkem mezi promotérem, tedy mnou, a kapelou.
Jak funguje domluva s kapelami, které oslovujete? Jako organizátor nejspíš musíte zařizovat nocleh a jídlo.
Vzhledem k omezenému, skoro nulovému rozpočtu na akce musím při domluvě podmínek trvat na tzv. „door dealu“. Tedy kapela dostane to, co se vybere na vstupném, plus servis. Kapelám obvykle zajišťuji ubytování, vařím jídlo a připravím občerstvení, stolní vodu na pódium a nějaké to pivo. Každou akci si zvučím sám, případně společně se zvukařem kapely. Tímto dokážu uhlídat zvukovou úroveň jednotlivých akcí.
Takže se nesetkáváte s tím, že by byla cizí kapela náročná na honorář?
Oproti místním kapelám nijak závratně. Z mé zkušenosti mohu říct, že většina českých kapel byla mnohem náročnější na honoráře a celkové podmínky. Často s nimi byla složitější domluva než s kapelami, které letí třeba čtrnáct hodin z Brazílie, aby zahrály před pár desítkami lidí. V celkovém výsledku jsou mnohdy zahraniční kapely vděčnější než spousta českých kapel, bohužel.
Opava je poměrně malé město, jaké máte zkušenosti s návštěvností?
Ačkoliv Opava opravdu není metropole, byla dlouhou dobu významným kulturním místem, kde se rodili básnící a skladatelé. Dřív nebo později o kulturu zavadil každý Opavan. Návštěvnost na koncertech v posledních letech klesá, přitom úroveň interpretů, zvuku a klubů roste. Nedokážu si moc dobře tento jev vysvětlit, ale bohužel je to tak. Realita je taková, že když máte v neděli kousek od baráku koncert dvou skvělých kapel, stejně nepůjdete, protože bude přece další koncert, někdy.
Jak si potom vysvětlujete, že taneční podniky jsou schopny každý víkend přilákat mnohonásobně víc zájemců než živá kapela v hudebním klubu? Je na tom undergroundová muzika tak špatně nebo nemá dobrou reklamu?
V posledních patnácti letech tomu pomáhal směr, kterým se ubírala populární hudba. Underground byl vždy jen pro “zvané” a informace byly vždy k dispozici pro ty, kteří je chtěli znát. V dnešní době webzinů, youtube a facebooku rozhodně není složité zpropagovat cokoliv.
Jako promotér jste se setkal s mnoha zahraničními kapelami. Vnímáte nějaký rozdíl mezi českou hudební scénou a tou zahraniční?
Česká, případně slovenská hudební scéna má výhodu v tom, že se vyskytuje na relativně malém území, a proto je jednodušší její rozšíření. Rozhodně máme my, české kapely, výhodu v tom, že vzdálenosti mezi městy, kde se dá hrát, nejsou tak velké. Například v Itálii jsou vzdálenosti mezi městy větší než 500 km. Naplánovat tak nějaké turné může být složité. Proto kapely rády jezdí k nám.
Kapely, které přivedete do Opavy, často projíždějí současně více evropskými městy. Vnímají i ony rozdíly mezi Českem a zahraničím?
Samozřejmě. Na Česko vzpomínají rády všechny kapely, kterým jsem měl tu čest pořádat koncert. Není se čemu divit. Skvělé pivo, krásné ženy, v podstatě legální tráva. Praha a spousta dalších měst jsou pořádnými lákadly.
Myslíte, že Česká republika je dobré prostředí pro zdejší rostoucí kapely?
Aby mohla kapela růst, musí mít především chuť a snahu růst, jinak zakrní a ztratí se mezi plevelem. Prostředí, ve kterém kapela působí, nehraje roli.
Zdroj fotografie zde.
