Jan Grossmann 
Sparta je opět na kolenou. Angažmá fotbalového kouče Pavla Vrby u týmu pražské Sparty je po včerejšku minulostí. Pomyslný pohár trpělivosti přetekl ve víkendovém, čtvrtém kole ligové nadstavby, kde Vrbův výběr herně i výsledkově naprosto propadl. Na hřišti pro titul si kráčející plzeňské Viktorky jí nepomohla ani půlhodinová početní převaha, aby zkorigovala nepříznivý výsledek 2:0 a vrátila se zpátky do zápasu. Trenér Vrba se poroučí v době, kdy do konce soutěžního ročníku zbývá odehrát pouhá dvě kola nadstavby. V elitním výběru čítajícím šestici nejlepších ligových mužstev základní části měla Sparta ještě před třaskavým soubojem ve Štruncových sadech potenciální šanci na zisk titulu. Bezpohlavním výkonem si ale v neděli v městě piva odstřelila jak zbytky utopických nadějí na ligový primát, tak i kouče, který je za posledních pět let asi sedmým odvolaným trenérem klubu se sídlem na pražské Letné. S vidinou mistrovského titulu se Sparta definitivně rozloučila už osmým rokem po sobě. Naposledy slavila triumf v roce 2014. Na Železnou spartu je to přádný výkonnostní sešup.
Problémy kralujícího giganta přelomu osmdesátých a devadesátých let jsou ale dlouhodobé a neléčené. Do milionářské Ligy mistrů se náš historicky nejúspěšnější ligový celek probojoval naposledy v roce 2005. Tehdy u toho nebyl nikdo jiný než František Straka, který má jako jediný trenér české fotbalové reprezentace stoprocentní vítěznou bilanci. Fotbalová Sparta dominovala po téměř celá devedesátá léta, kdy sbírala jeden titul za druhým. Proto je její pád v posledních letech pro veřejnost, a o to více pro vlastní fanoušky naprosto zdrcující a nepochopitelný. Tatam jsou doby, kdy na české fotbalové mapě exiistovaly jenom dva kluby, přes které vedla cesta rozdílových hráčů do fotbalové reprezentace. Byly jimi právě pražské celky Sparta a Slávie. Kdo se chtěl po revoluci, když už byla Evropa zbavena ostnatách drátů, prosadit v zahraničním velkoklubu, musel zvolit tranzitní cestu přes jeden z týmů pražských "S". Pouze tito dinosauři české kopané totiž byli v hledáčku agentů evropských supertýmů na západ od naših hranic. Jenže fotbalové podnebí se za poslední dekádu výrazně proměnilo a fotbalová Sparta paběrkuje, přešlapuje na místě a nikam se sportovně nerozvíjí. Nejspíš nebude náhoda, že od doby, kdy si ji jako svoji hračku koupil miliardář Křetínský, zažívá svůj kontinuální sestup do šedivého průměru ligových mužstev. Zatím vše nasvědčuje tomu, že do vlhkého suterénu pod úrovní terénu ji úspěšně dovede současný sportovní ředitel Tomáš Rosický. Funkcinonářsky Bohem nepolíbený "Malý Mozart" hraje od svého jmenování v roce 2018 podle flaešnách not a nástroj jménem Sparty se pod jeho rukama mění v rozladěné skřipky plné kakofonních tónů. Coby osoba zodpovědná za hráčský materiál ve svém mateřském klubu přívádí na Letnou jednu hráčskou akvizici horší než druhou. Fotbalista byl skvělý - všechna čest, ale tady je jedním z mnoha hrobníků ve vrcholném managementu, zašlapující donedávna slavnou značku celosvětově obdivovaného klubu stále hlouběji pod zem.
