Aneta Srovnalová 
Album Mutter letos oslavilo 20 let od vydání
Tohle mistrovské dílo bylo po velkých přípravách představeno 2. dubna roku 2001. Dlouhé čekání na něj se fanouškům rozhodně vyplatilo. Album vzniklo ve studiu Miraval ve Francii. Produkce se ujali Stefan Glaumann a nikdo jiný než Jacob Hellner, který si vzal pod svá křídla i první dvě alba kapely – Herzeleid (1995) a Sehnsucht (1997). První ukázky z alba byly zveřejněny v prosinci roku 2000. Samotnému albu pak předcházelo vydání prvního singlu Sonne, který získal druhé místo v německé hitparádě. Téhož roku se uskutečnila i série koncertů napříč Amerikou.
První písně z tehdy připravovaného nového alba Mutter byly poprvé odehrány rok před samotným vydáním, a to v dubnu 2000, v berlínském klubu Knaack. To, že Rammstein žijí především pro živá vystoupení, je věc, které si všimnete hned při prvních minutách každého jejich koncertu. Dokonale propracovaná show, která využívá sílu jejich hudby a speciální pyrotechnické efekty, vás nepřinutí myslet si opak. „Je velmi důležité vědět, jak naše písně fungují na jevišti. Píseň zraje před publikem, takže jsme pozvali členy našeho fanklubu. Byli nadšení a utvrdili nás v myšlence, že míříme tím správným směrem,“ uvedl baskytarista Oliver Riedel, pro Rock Hard France.
Pod názvem Mutter (Matka) si mnozí představují písně plné sentimentu
Je tomu skutečně tak, nebo se i zde Rammstein rozhodli především překvapovat svojí neotřelostí? Album obsahuje celkem 12 skladeb, z toho rekordních 5 singlů. Každá z nich do jisté míry disponuje jistou kontroverzí, která však u Rammstein není žádným překvapením.
Stejnojmenná titulní skladba vypráví příběh osamoceného dítěte, které postrádá svoje rodiče, jelikož bylo pouhým výsledkem laboratorního experimentu. Mstí se za své neštěstí a proklíná samo sebe i svoji neexistující matku, která jej nikdy neporodila. Pochmurný videoklip a melancholické tóny dokonale demonstrují slova písně a zanechávají tak v divákovi zvláštní pocit.
Další píseň, kterou je nutno v rámci výročí připomenout, nese název Mein Herz Brennt (Mé srdce hoří). Text písně se vypořádává s dětskými nočními můrami a odkazuje na starou německou televizní show s názvem Der Sandmann. Píseň byla později nahrána znovu, pouze za doprovodu piana. Tu si můžeme vychutnat spolu s videoklipem, ve kterém Till Lindemann ztvárňuje děsivou, dá se říct i surrealistickou, postavu oděnou v černých šatech. Zkrátka, propracované temné videoklipy jsou u Rammstein zvykem.
V albu se objevuje také jedna z nejvíce pobuřujících skladeb, které byly dosud vydány. Nese vcelku provokativní název Links 2 3 4 (Levá 2 3 4), který reaguje na mnohá nařčení kapely z propagace nacismu.
