Antonín Šrejber 
V hlavních rolích se nám zde objevují od nejznámějších jmen Hollywoodu až po ty méně známá. Hlavním tahounem filmu je bez okolků Brad Pitt v roli seržanta a velitele tanku, po kterém je film pojmenovaný. Posádku mu pak dělají Shia LaBeouf na pozici střelce, Michael Peña jako řidič, Jon Bernthal jako nabíječ střeliva a posledním a nejnovějším členem osazenstva, jehož nástupem film začíná je Logan Lerman na pozici kulometčíka.
Základní idea snímku od režiséra Davida Ayera (Fast and Furious, Birds of Pray, Training Day) je vyobrazení války v surové podobě a nechat diváka nahlédnout do života tankové posádky v období druhé světové války. Podařilo se to Ayerovi splnit? Za mě zcela určitě ano. Samotné přípravy na film, jak herců, tak natáčení, byly navrhnuty tak aby se ono vyobrazení války co nejvíce podobalo realitě. Herci z tankové posádky byli podrobeni čtyřměsíčním přípravným procesem, jenž obsahoval výcvikové jízdy v tanku, trénink s Navy Seal (speciální americké jednotky námořnictva), vzájemné pěstní souboje, a nakonec i několika denní pobyt v samotném tanku, kde jedli, spali a museli i chodit na toaletu. Po tom všem, i když přišlo natáčení však stále neměli klid. Herci měli za úkol se navzájem urážet, a dokonce mlátit, aby u nich režisér dosáhl určité úrovně frustrace.
„Žádné jídlo, žádná sprcha a spali jsme venku na dešti. Bylo to mizerné, ale milovali jsme to,“ okomentoval natáčení Brad Pitt.
Příběhová linka snímku není zase tak nadčasová. Máme zde skupinu vlasteneckých a nepřítele nenávidějících tankistů, kteří směřují ke grandióznímu finále. Jakým způsobem je však příběhová linka vyprávěna a provedena je za mě opravdový tahák filmu. Graficky velice uspokojivě zpracovaný temnější vizuál působí na diváka pochmurně a smutně. Tento vizuál nám však dává kontrast k scénám, kdy se cítí posádka bezpečně, a tak dochází k dalšímu spojení ji a právě sledujícího. Dalším případem, kdy se monotónnější vzhled filmu rapidně změní je při tankových bitvách. Zde jsou k tomu použity, jak samotné vystřely z děla, tak použití trasujících střel z kulometů. (Ty byly používání i v reálné válce k zjednodušení míření). Díky jejich barevnosti se záběr vždy rozsvítí a souboj tak působí živě i naproti tomu že se na něm většinou umírá.
Další z věcí, o které bych chtěl mluvit je atmosféra filmu. Po dlouhé době a nepřeberném množství filmů jsem měl při sledování pocit jako kdyby mi zase bylo 11 a hrál strašidelnou hru se svým bratrem na počítači, nebo poporvé viděl scénu vylodění v Saving Privat Ryan. Film mě totiž neskutečně vtáhl do děje a díky ukázání že v každém záběru se může něco stát mě také nechával na hranici strachu, jak kdyby každou chvílí mělo něco přijít. Celkově film pro spoustu lidí, včetně mě působí jako něco nového, a ještě aby ne. To že válka je špatná, špinavá a zbytečná věc nám je podáváno všude ale zde tomu díky prožívání ji samotné pomocí příběhu z 1/3 odehrávajícím se v tanku.
V celku všechna to snaha a oddanost jak herců tak ražiséra, v tom se přiblížit co nejvíce atmosfericky realitě sklidila své ovoce. Fury je film, který stojí za to vidět ať už jste fanoušek válečných filmů či nikoliv.
