Karel Krzyžoszczak 
Spousta věcí zůstala při starém
Stále se jedná o tu pravděpodobně nejvtipnější podívanou ve svém žánru. Ať už jde o hlášky, nebo efektivní způsoby, jak přivést Zombie obyvatele planety zpátky do hrobu, kreativitě se meze nekladou. Kadence podobných scén je ale mnohem vyšší než u prvního dílu a kino se tak popadalo za břicho bezmála každé tři minuty. V zapomnění nezapadly ani prvky, které odlišují Zombieland od konkurence. Využití seznamu „pravidel pro přežití" podkreslené příjemným vypravěčským tónem Jesseho Eisenberga dál doprovází veškeré absurdní události nastavené scénářem a pravidelně tak narušuje čtvrtou stěnu mezi herci a diváky. Snímek baví, to bezesporu, určitým způsobem se však bohužel vytrácí uvěřitelnější příběh a emotivní momenty, které jednička bezesporu nabídla.
Herecká parta na dovolené
Příběh posunul staré známé postavy o deset let a nabízí se tak otázka, jestli takovým vývojem prošly i jejich charaktery. Jedinou větší změnou je bohužel zestárnutí Abigail Breslin v roli nejmladšího člena původní skupiny. Little Rock by nejradši trávila čas se svými vrstevníky a na základě toho také v průběhu filmu jedná. Oscarová parta ve složení Emma Stone, Woody Harrelson a již zmiňovaný Jesse Eisenberg jede podle již dříve nastavených kolejí. Ani nepřílišný vývoj postav však nebrání jejich skvělému hereckému bláznění, a je vidět že občas potřebují vypustit páru při podobných komediálních rolích. Nováčci v týmu nezaostávají, a především Zoey Deutch jako neuvěřitelně otravná a hloupá Madison předvádí skvělý výkon. Ačkoliv si budete přát, aby už neotvírala pusu, nakonec se přistihnete při užívání jejího veškerého prostoru na plátně. Pokud pak druhý díl taky výrazně přidal v prvku, který rozhodně není na škodu, jde o narážky na popkulturu. Nechybí Donkey Kong, Thor, Elvis a na závěr mezi titulky ani scénáristy milovaný Bill Murray.
Audiovizuální spokojenost
Snímek vypadá mnohem lépe než před celou dekádou. Ruben Fleischer z režisérské pozice dohlédl na to, aby CGI efekty vypadaly přehledněji než u jeho loňského diváckého hitu z dílny studia Sony, Venom. Jisté srovnání se pak nabízí i s jinou na komiksech založenou sérii. V moha ohledech totiž druhý díl připomíná filmy z vesmíru Kingsman. Jakýsi novodobý filmový surrealismus využívá do velké míry snahy zaujmout diváky neotřelými a dost často kontroverzními prvky. Absolutním humoristickým vrcholem tak zůstávají scény představující nové typy Zombie, nebo klipy usilující o titul „Kill of the year“. Hudební podkres sestavený ze známých písní, doplněný o několik originálů celé dění příjemně podtrhuje.
Zombieland: Rána jistoty sází, jak název napovídá, na již minule fungující neotřelý humor postavený především na výborném výkonu hlavní trojice známých herců. Spolu s jeho příbytkem však bohužel mizí jakási lidskost a větší charakterový vývoj takřka u všech postav. Pokud ovšem tvůrci za dalších deset let přinesou minimálně stejně zábavnou a akční podívanou, návštěva kina je už nyní jistotou.
