Pokud se oprostím od tohoto prvotního zklamání, mohu směle pokračovat v rozboru filmu jako takového. Nebo ještě lépe, mohu se zaměřit na herce a jejich výkony. Dalším lákadlem filmu bylo obsazení modelky Simony Krainové. Tady přichází další zklamání. Nejen proto, že paní Krainová prostě hrát neumí a dle (nejen) mého skromného názoru, by se měla dále držet svého řemesla, ale také proto, že zmíněná modelka vůbec nehrála tak velkou a podstatnou roli, jak se z propagace filmu zdálo. Daleko podstatnějšími jsou ve filmu o něco mladší herci, kteří hrají v retrospektivní lince. Johana Vašková coby třídní ošklivka s obrovským nosem, Václav Matějovský, jako její spolužák krasavec, a Linda Bartošová – mladší verze Simony Krainové. O poznání důležitější než modelka/herečka bylo ve filmu i herecké trio Ondřej Sokol, Michal Suchánek a Richard Genzer. Abych mohla říct něco k jejich výkonům, musím se více ponořit do filmu jako takového.
Dle tvůrců se jedná o komedii. A já se musím k něčemu přiznat – už dlouho jsem nebyla v kině na tak depresivním filmu. Abych to spojila s výkony poslední zmiňované herecké trojice – film je depresivní a tito tři herci se to snaží zachránit a odlehčit svým klasickým humorem. V mnoha případech se však domnívám, že vtipy si herci do filmu dosadili sami po souhlasu režiséra, protože si byli zkrátka dobře vědomi toho, jak depresivní ten film je, a že to je typ filmu, na který český divák jít nechce. Zachraňovali, jak se dalo. „Tonoucí“ film nakonec z vody vytáhli, ale ten se doteď zotavuje v nemocnici a vypadá to, že si ponese trvalé následky.
Mne osobně nejvíce zasáhly scény, kdy se spolužáci ohavným způsobem posmívají svým ošklivějším spolužačkám. Nevím, jak vy, ale já bych sebevraždu ve filmu, který se prezentuje jako komedie, nečekala. Doprovázejí ji také scény s hořícími svíčkami a minutou ticha na památku této zesnulé spolužačky. A nechybí ani detailní popis toho, jak k sebevraždě došlo. Dále ve filmu najdeme několik, ne zrovna málo, chvilek podkreslených smutnou až depresivní muzikou, kdy postavy přemítají o životě, plavou opilé v hluboké vodě, chodí po okraji nástupiště v metru a přemýšlejí o smrti. Opravdu „komedie.“
Nebudu to natahovat. Myslím, že obrázek si musí udělat každý sám. Někomu nemusí vadit, že film, byť láká na vtipnou scénu se Simonou Krainovou a Richardem Genzerem, je vlastně jakési retrospektivní vzpomínání na střední školu a že tam Krainová vlastně ani moc nehraje. Někomu nemusí ani vadit, že film vlastně nemá děj. Mě osobně irituje, když mám hodinu a půl pozorovat skupinu lidí, jak sedí v hospodě a vzpomínají, kdo měl sex s učitelem a kdy se kdo zabil skokem pod vlak. Pro mě podprůměr, pane Nikolaeve. Pardon, paní Krainová, ani vteřinový záběr na Vaše prsa to nezachránil. A že ta voda musela být hodně ledová.