V minulém roce se podobných průjezdů vojenských sil přes naše území konalo prý sto třicet jedna. Kdyby každý z nich trval tři dny, jak tomu bylo v posledním případě, potkali bychom nějakého toho cizího vojáka „tři sta devadesát tři dní v roce.“ Vzhledem k tomu, že rok má snad pořád jen tři sta šedesát pět dní, docházelo by k bizarním střetům amerických a ruských či jakýchkoli jiných konvojů. Při troše dobrého plánování by se na „dé jedničce“ mohly potkat jen v protisměrech. A ti z nás, kteří by byli přívrženci amerického konvoje, ale odpůrci ruského, by doma levou ruku vybavili květinou, pravou ruku vajíčkem, a ve vteřině (nebo spíš minutě či hodině, vzhledem k tomu, že konvoje jedou i po dálnici padesát kilometrů za hodinu), kdy by se tato dvě vojska, respektive země, střetly, by jen rozmáchl ruce na obě dvě strany a zahájil palbu.
Vzhledem k tomu, s jakou vervou se do protestů a peticí proti/za konvoj vrhla velká část naší populace, by podle scénáře, který předpovídali odpůrci, ruský konvoj odpověděl minimálně hodem několika (set) odjištěných granátů, v horším případě by vojáci namířili tanky na ony vrhače vajíček, vystřelili ostré náboje, ale bohužel by minuli Čechy, zasáhli americký konvoj a tím rozpoutali třetí světovou válku, dnes mezi Amerikou a Ruskem, to vše na území České republiky. A historikové „by neměli co žrát,“ protože „válku započal hod pukavcem od nejmenovaného českého vesničana,“ což není úplně ideální materiál do učebnic dějepisu pro základní školy.
Vzhledem k tomu, že Dragoon ride nebyl iniciátorem žádné přestřelky, házení granátů nebo palby do cizích, nemají tak trochu „co žrát“ konspirátoři a skeptici z našich vlastních řad. Jak rychle k nám americký konvoj vpadl, tak rychle i zmizel. Tři dny si lidé vyměňovali názory, tři dny vítali vojáky se solí a chlebem, stylověji v Praze třeba s erotickým filmem Tramvaj, a teď abychom si hledali jinou zábavu. Vzhledem k tomu, že Pražané připravili americkým vojákům i dva koncerty plné muziky a toho nejlepšího českého piva, to vše zcela zdarma, musíme doufat, že si na této diskotéce nezapomněli nějakého informátora nebo štěnici.
Konvoj projížděl mimo jiné i Polskem, kde ho tamní obyvatelé přivítali s trochu větším nadšením, zato s menším množstvím podpisů na peticích. Asi bychom si měli tedy rozmyslet, přes jakou zemi příště pojedeme na dovolenou. Aby nás na hranicích nečekal taky nějaký ten protest nebo zásah shnilým rajčetem. Schengen neschengen, do NATO jsme taky vstoupili, ale teď se nám to nelíbí, protože americký konvoj ničí naše dálnice (které byly před jeho průjezdem v perfektním stavu) a balí český holky. A taky předvádí sílu své armády, zatahuje nás do svých válečných konfliktů a plánuje spiknutí. Což jistě nejsou žádné prostoduché konspirační teorie. Mimochodem, pamatujete si ještě, jak nastal podle mayského kalendáře 21. prosince 2012 konec světa? To bylo taky o chlup.
Zdroj fotografie zde.