Adam Kment 
BABIŠ ČEKÁ DLOUHOU DEBATU O EVROPSKÉM FONDU PO PANDEMII
Hlavním kritériem pro rozdělení zhruba 750 miliard eur by měl být propad hrubého domácího produktu jednotlivých zemí, řekl po summitu visegrádské čtyřky (V4) v jihomoravské Lednici. Podotkl také, že u víceletého finančního rámce EU na roky 2021 až 2027 se země V4 shodují, že chudší země nemohou doplácet na ty bohatší. Podle Babiše je brzy na debaty, jak se mezi členské státy rozdělí peníze z fondu obnovy, protože zatím není jasné, nakolik budou ekonomiky členských států EU zasaženy pandemií. „Za sebe myslím, že hlavním kritériem by měl být propad HDP, to se musí vyhodnotit až začátkem příštího roku,“ řekl. Debata o rozdělení peněz podle něj bude ještě dlouhá. Babiš neuvedl, zda se země V4 shodly na jednotném postoji k fondu. Zatímco Polsko a Slovensko v minulosti vyjadřovaly podporu pro návrh podoby fondu, Česko a Maďarsko se k němu stavěly zdrženlivěji. Český premiér se vrátil také k evropským jednáním o podobě finančního rámce na další roky. Zdůraznil shodu zemí V4 na tom, že rozpočet musí být nastavený spravedlivě. S polským premiérem Mateuszem Morawieckým se shodl, že si přejí pružnější čerpání evropských peněz členskými státy a na tom, že podpora je třeba hlavně na projekty dopravní infrastruktury.
KOALICE SE SHODLA NA NIŽŠÍ SAZBĚ PRO CHYSTANOU DIGITÁLNÍ DAŇ
Koaliční rada se shodla na pětiprocentní místo původně plánované sedmiprocentní sazby digitální daně. Úpravu navrhovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) - původní sazba by byla nejvyšší ze zemí, které chtějí daň zavést nebo ji už zavedly. Navrhovaná daň se má podle návrhu vztahovat na internetové firmy v ČR s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít v ČR roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple. Koalice plánuje také účinnost předpisu posunout na začátek příštího roku. Sněmovní rozpočtový výbor přitom ve středu doporučil Sněmovně schválit beze změny návrh na sedmiprocentní daň, žádný z návrhů na snížení sazby ani odklad účinnosti nepodpořil. Obavy z možné reakce USA
a dopadu na český export jsou nicméně častým argumentem při debatách politiků. Ministerstvo zdůrazňuje, že národní návrh nemá ambici cílit na konkrétní zahraniční společnosti. Spojené státy minulý týden oznámily, že daň prověřují. Ministerstvo financí v reakci na to uvedlo, že pokud se podaří najít řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit. Do té doby se na pozici ČR nic nemění. USA se již několikrát vyjádřily, že daň považují za diskriminační vůči americkým firmám a výsledkem přezkumu by mohla být odvetná cla.
SENÁT CHCE ODPUSTIT SOCIÁLNÍ ODVODY FIRMÁM AŽ DO 150 LIDÍ
Stát by měl odpustit sociální odvody za červen až srpen firmám až do 150 zaměstnanců, a nikoli jen do 50 pracovníků, jak navrhuje vláda. Počítá s tím pozměňovací návrh Senátu k příslušnému vládnímu zákonu, který ve středu horní komora schválila. Chce do předlohy zahrnout i pomoc malým lékárnám a chce také změkčit podmínky pro odpuštění odvodů. Předloha se tak s pozměňovacími návrhy vrací do sněmovny. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že s ní nesouhlasí. Vláda navrhla, aby stát odpustil odvody firmám do 50 zaměstnanců, pokud nepropustily více než desetinu zaměstnanců. Podmínkou je také to, že tyto firmy ve srovnání s březnem nesnížily mzdy o více než deset procent. Dočasné prominutí odvodů je další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus, který vláda prodloužila do konce srpna. Senátoři také ve středu schválili novelu zákoníku práce, v rámci které se schválily uzákonění sdílených pracovních míst, nová pravidla pro stanovení dovolené i podmínky vysílání pracovníků do zemí EU. Norma má uzákonit také zavedení placeného volna navíc pro zaměstnance, kteří působí na dětských táborech, a změnu výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Sdílené
pracovní místo spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od úpravy slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů. Ministryně Maláčová senátorům řekla, že její úřad plánuje taková místa dotovat kvůli lepšímu sladění práce a rodinného života.
PRŮMYSL SE V DUBNU REKORDNĚ PROPADL, POROSTE NEZAMĚSTNANOST
Průmyslová výroba v Česku se v dubnu propadla nejvíce v novodobé historii země, meziročně byla o třetinu nižší: zrychlila meziroční pokles na 33,7 procenta z 12,5 procenta v březnu. Pokles byl ve všech odvětvích, nejvyšší u výroby aut. Propad průmyslu a výroby aut koresponduje i s hlubokým deficitem zahraničního obchodu, který dosáhl 26,9 miliardy
korun, což byl meziročně o 42,9 miliardy horší výsledek. Obchodní bilance tak byla nejnižší od vstupu země do Evropské unie. Podstatný vliv na výrobu a obchodování Česka s cizinou měly dopady opatření proti šíření koronaviru jako odstávka výroby a uzavření firem. Stavební produkce se v dubnu snížila o 4,6 procenta, dopad epidemie koronaviru se negativně odrazil zejména v pozemním stavitelství. Přestože byly ekonomické restrikce již téměř kompletně uvolněny, od českého průmyslu nelze očekávat okamžité odražení ode dna zpět na předkrizové úrovně. Bude mít po zbytek roku slabý výkon, ale ani masivní dubnový propad by podle analytiků neměl být v dalších měsících překonán.
Poptávku po průmyslových výrobcích bude podle nich nadále tlumit nízká aktivita spotřebitelů v Česku i v zahraničí. Nezaměstatnost se ještě v květnu udržela na hranici 3,6 procenta, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale v rozhovoru pro HN uvedla, že během několika měsíců očekává nárůst na sedm procent. Experti Národní ekonomické rady vlády hovoří dokonce o deseti procentech. To by znamenalo, že během nejbližších měsíců na úřady práce dorazí až 400 tisíc nových nezaměstnaných.
