„Tak, tady je náš stůl, tady se připravíme na pochůzku,“ vysvětluje mi ve velkém sále moje dnešní průvodkyně světem doručování Pavla. Kolem nás se pohybuje několik dalších doručovatelů v modrožlutých uniformách, kteří si ke svým stolům nosí štosy dopisů k roztřídění. „Doručujeme do Kelče, Lhoty, Babic, Němetic, Kladerub a Komárovic,“ sděluje s klidem zkušená doručovatelka a ukazuje mi, do kterých přihrádek patří dopisy do jednotlivých vesnic. Poslušně třídím, ale se zděšením myslím pouze na velikost těchto obcí, počet domů, počet obyvatel, počet kilometrů a hlavně – na počet kilogramů dopisů. Tohle jsem nečekala.