Oliver Marsh 
Somálsko - Přepadení přišlo ve středu 10. ledna jako součást mnoha dalších menších útoků na pozice somálské armády a jejích spojenců v průběhu posledního roku. Helikoptéra byla na zdravotnické misi z centrálního Somálska do města Wisil na východě, podle zprávy OSN prozatím není jisté, jestli na palubě bylo osm, či devět lidí. Jeden z nich byl však na místě nalezen mrtvý.
„Vláda už od včerejška, kdy k incidentu došlo, připravuje opatření pro záchranu posádky a bude v tom pokračovat," sdělil 11. ledna somálský ministr informací Daud Aweys, ovšem prozatím není patrné, že by se oblastní vojenské jednotky k něčemu podobnému připravovaly.
Od března 2023, kdy Al-Shabab ztratil v Somálské občanské válce přes třetinu svého území, se všeobecně předpokládalo, že somálská a americká armáda, za podpory Africké Unie, Británie a Francie docílí konečného vítězství a zaujme kontrolu i nad oblastmi, které doposud ovládali islámští bojovníci. Somálský prezident Hassan Sheikh Mahamud vyhlásil 26. března začátek druhé fáze války, s kterou měly přijít nové velké ofenzívy. Ovšem i přes dlouhé bombardování pozic Al-Shababu americkými letouny, které přivodily ozbrojené organizaci těžké ztráty, zůstaly frontové linie jen lehce změněné. V posledních dvou letech sice docházelo k drobným vítězstvím na straně Somálské vlády, ovšem stagnace celého konfliktu je více než zřetelná. Hlavním důvodem je přechod jednotek Al-Shababu do partizánské války, ve které využívají svých dobrých vztahů s venkovem a dokáží tak z bezpečných útočišť plánovat svůj další postup. Nepřetržité bombradování a zmatené pozemní operace obou stran si již také vyžádaly mnoho obětí v civilním obyvatelstvu, které prozatím není možné přesně vyčíslit, ovšem odhadují se na tisíce. Africká Unie má navíc v plánu z konfliktu vystoupit 31. prosince 2024. Již nyní se snaží příliš nezasahovat a postupně předává ochranu nad regionem zpátky do rukou somálských jednotek. V oblasti stoupá nervozita z možných následků tohoto rozhodnutí.
Stručně o somálské občanské válce: Válka oficiálně vypukla roku 1991, kdy byl protivládním hnutím svržen režim Muhammada Siada Barreho, který v předešlých dvaceti letech ztratil svoji popularitu kvůli neúspěšné válce s Etiopií a dalším špatným rozhodnutím. V následujícím mocenském vakuu se proti sobě postavily jednotlivé povstalecké skupiny, které jen pár měsíců před tím bojovaly bok po boku proti společnému nepříteli. OSN v roce 1992 vyhodnotila nastálou situaci jako závažnou a schávalila vojenský zákrok. První a následně druhá intervenční mise měly nastolit v zemi pořádek a doručit základní humanitární pomoc, modré přilby, které tvořily zejména americké jednotky, se však musely během bojů potýkat s mnohými nesnázemi a neúspěchy, které vedly k velkým ztrátám na životech a konečnému odvolání vojenských sil v roce 1995. Dalších pět let byla situace ještě nepřehlednější než předtím, během bojů vyhlásily některé skupiny své vlastní nezávislé státy, mezi které patří Puntland a Samaliland na severu země. V roce 2000, po sérii nevýslovně brutálních bojů o klíčové pozice v zemi, byla vyhlášena Somálská prozatimní národní vláda, proti které se okamžitě postavila organizace Svazu islámských soudů na jihu, kde měla značný vliv. V roce 2006 se do bojů zapojila Africká Unie, která vyslala Etiopskou armádu na podporu Somálské prozatimní vlády s cílem zničit islámskou organizaci, na Somálskou stranu se postavily i spojené státy. Po dobytí města Mogodišu somálskou armádou se Svaz islámských soudů rozpadl, ovšem téměř ihned jeho funkci nahradila organizace Al-Shabab, která v bojích pokračuje až dodnes. I před zjevnou převahu somálských jednotek a jejich spojenců je však konec války stále v nedohlednu.
