Michal Tomeš Prezidentu Obamovi tudíž nevyjde plán, který počítal s opuštěním Afghánistánu vojsky USA ještě před koncem mandátu prezidenta, který mu skončí 20. ledna roku 2017. Hlavním důvodem prodloužení pobytu vojáků je zvýšená aktivita teroristického hnutí Taliban, které v posledních týdnech provedlo hned několik teroristických útoku. Před několika dny také obsadilo město Kundúz.
I v příštím roce by mělo v Afghánistánu zůstat 9 800 příslušníků amerických sil. Jejich počat má klesnout na 5 500 vojáků, umístěných na čtyřech základnách, až v roce 2017. Už nyní ale nepůsobí v pozemních bojových misích a zaměřují se na výcvik afghánských příslušníků policie a armády, kterým přenechali kontrolu nad bezpečností v zemi minulý rok.
Delší pobyt vojska Spojených států schvaluje i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle kterého se o budoucnosti mise ISAF rozhodne během několika následujících týdnů. Premiér ČR Bohuslav Sobotka po předběžných jednáních uvedl, že vojenské síly AČR zůstanou v Afghánistánu nejspíše také déle.
Válka v Afghánistánu začala 7. října 2001 jako reakce na teroristické útoky 11. září a především na následné odmítnutí vydání vůdce Al-Káidy Usámy bin Ládina. Během nejintenzivnějších bojů v roce 2011 měli Američané v Afghánistánu přibližně 101 000 vojáků. Minulý rok mise ISAF skončila podepsáním smlouvy mezi aliancí NATO a Afghánskou vládou. I nadále však v zemi zůstávají její vojáci, mezi kterými je i 281 Čechů.
