Tereza Maxine Isajevová 
Útok, kterého se Cink zúčastnil, byl proveden 20. června 2025 aktivistickou skupinou Palestine Action (PA). Tato organizace působí od roku 2020 v Británii, rozrostla se však i do jiných zemí, jako je Itálie či Německo. Cílem organizace je narušit britský zbrojní průmysl, který je podle PA spoluviníkem na genocidě v Gaze. Velká Británie od roku 2015 dodala Izraeli vojenský materiál v hodnotě přes 500 milionů britských liber.
Britská ministryně zahraničí, Yvette Cooper, činy aktivistů odsoudila v parlamentním prohlášení: „Hanebný útok na Brize Norton...je nejnovějším v dlouhé historii nepřijatelných trestných činů spáchaných organizací Palestine Action. Obranný průmysl Spojeného království je životně důležitý pro národní bezpečnost země a tato vláda nebude tolerovat ty, kteří tuto bezpečnost ohrožují.“ Ve stejném prohlášení ministryně oznámila, že se na základě dlouhodobé agrese ze strany Palestine Action rozhodla organizaci zařadit mezi teroristickou a zakázat tak jakoukoliv participaci v ní.
Jonáš Cink je ve vazbě od 3. července, soudu se má ale dočkat až v lednu 2027. Byl by tak zadržen 18 měsíců, přestože maximální délka vazby v Británii je pouhých 6 měsíců. Od 6. listopadu proto drží spolu s dalšími šesti propalestinskými vězni hladovku. Soudkyně Jonáš Cink je ve vazbě od 3. července, soudu se má ale dočkat až v lednu 2027. Byl by tak zadržen 18 měsíců, přestože maximální délka vazby v Británii je pouhých 6 měsíců. Soudkyně Cheema-Grubb podle deníku The Standard uvedla, že „pro čtyři mladé lidi je to neúměrně dlouhá doba, po kterou jsou drženi ve vazbě,“ nicméně dodala, že toto je nejbližší termín, na který soud mohl případ naplánovat.
Jako reakce na zatčení členů PA vzniklo uskupení Prisoners for Palestine, které společně se zatčenými aktivisty stanovilo požadavky pro britskou vládu. Mezi tyto požadavky patří, mimo jiné, možnost necenzurované komunikace s vnějším světem, férový soudní proces a zproštění obvinění z terorismu. Držením hladovky se vězni snaží vyvinout tlak na vládu Spojeného království, aby tyto požadavky přijala. Vláda zatím aktivisty ignoruje, a to i přes jejich zhoršující se zdravotní stav. Dva aktivisté byli již kvůli hladovce hospitalizováni.
Propalestinská hnutí v Česku vyjadřují na sociálních sítích solidaritu s Jonášem Cinkem a vyzývají občany ČR, aby ohledně jeho propuštění kontaktovali českou politickou reprezentaci a britskou ambasádu v Praze. Česká vláda se k situaci zatím nevyjádřila, ale aktivistické spolky hlásí, že kvůli vlně ohlasů přestala britská ambasáda přijímat dotazy od veřejnosti zaslané skrze jejich veřejnou e-mailovou adresu.
