Hana Čolasová 
Do nejvyššího křesla prezidentské republiky Chile bude v pátek 11. března jmenován nový, nejmladší prezident v historii této země, Gabriel Boric Font. Je mu pouhých 36 let. Byl zvolen přímou volbou 19. prosince 2021 a jeho funkční období bude trvat čtyři roky, tedy do roku 2026. Ve funkci vystřídá dosavadního prezidenta Sebastiána Piñeru, který byl hlavou státu ve dvou volebních obdobích, ne ale po sobě jdoucích. V Chile totiž není možné být zvolen dvakrát po sobě do prezidentského úřadu.
Těchto prezidentských voleb se účastnilo přes 8,3 milionů lidí, což je rekordní, nejvyšší počet voličů od zavedení volebního práva v Chile. Boric se s 55,8 % hlasů může pyšnit nejvyšším počtem hlasů v celé historii. Jeho protikandidát, José Antonio Kast zastupující krajní pravici, získal o necelých 12 % hlasů méně. Na rozdíl od něj Boric prosazuje levicovou politiku.
Ve volbách hráli klíčovou roli mladí voliči a také ženy. Hlavním cílem Gabriela Borice je přiblížit se evropským demokraciím, chce zavést sociální stát usilující o blahobyt svých občanů. Velký důraz klade na ekologii, regionalismus, což je politická ideologie zaměřená na lokální potřeby a zájmy národa, a feminismus. Do historie se zapíše také prvenstvím v sestavení vlády s větším počtem žen než mužů. Ze dvaceti čtyř mandátů do čtrnácti z nich usednou ženy. Navíc šest členů vlády ještě nedosáhlo věku 40 let. V minulosti tito ministři jako aktivisté prosazovali zkvalitnění vzdělávacího systému a neplacené školství. Jak reformu v oblasti školství, tak změny ve zdravotnictví Boric slíbil. Dalším z bodů jeho programu je zvýšení minimální mzdy.
Boric a jeho vláda budou řešit mnoho problémů, se kterými se země aktuálně potýká. Jednou z nich je humanitární krize. Od loňského února policie zaznamenala 50 000 lidí, kteří přišli do země přes nepovolené hraniční přechody. Denně tedy nelegálně překročí hranice stovky lidí. Jednou z největších výzev proto pro Borice bude dohled nad ilegální imigrací a zároveň zachování dobrých diplomatických vztahů se sousedními státy. Nepřehlédnutelným tématem bude také ekonomika postižená covidovou pandemií, dlouhodobé extrémní sucho ve vnitrozemí či například konflikt s indiány Mapuche na jihu Chile, v oblasti Araucanía.
