Jonáš Jelen Za tradiční lov velryb čelí Japonsko globální kritice. V roce 2014 mu Mezinárodní soud OSN přikázal zastavit program lovu s tím, že ani vědecké účely nemohou ospravedlnit tak vysoký počet ulovených zvířat. Po dočasném zastavení lovu navrhlo Japonsko alternativní plán, který počítal s celkovým úlovkem čtyř tisíc velryb v rozmezí dvanácti let. Přes nátlak Mezinárodní velrybářské komise na zvážení tohoto návrhu Japonsko program koncem minulého roku spustilo.
Cílem výpravy měl být výzkum migrace a rozmnožování plejtváka malého. Panují ale dohady, že výzkumné lodě jsou jen prostředkem, jak zamaskovat lov velryb pro komerční účely. Ten je zakázaný od roku 1986. Japonsko je dnes jedinou zemí, která praktikuje lov velryb v mezinárodních vodách.
Z celkového počtu ulovených velryb bylo 207 březích. Agentura Reuters uvedla, že podle prohlášení Japonské rybolovecké agentury je počet březích samic konstantní s předchozími lovy, a vypovídá tak o dobrém stavu schopnosti rozmnožování u plejtváků malých.
„Zabíjení velryb nemůžeme akceptovat žádným způsobem a v žádné podobě, jako takzvaný vědecký výzkum. Ve jménu vědy zabíjet velryby není třeba,“ uvedl v prohlášení australský ministr životního prostředí Greg Hunt. Právě Austrálie je největším kritikem Japonska kvůli lovu velryb.
„Australská vláda odmítá vědecké velrybářství zcela jasně a kategoricky. Není žádné vědecké ospravedlnění pro smrtící výzkum,“ prohlásil v pátek Hunt.
Japonské úřady nepopírají, že maso z velryb ulovených pro vědecké účely se prodává na komerční trh. Hájí se dostatečným počtem plejtváků malých v oceánech, který umožnuje systematický lov tohoto druhu za jakýchkoliv podmínek.
Proti velrybářství se v poslední době staví i některé japonské zoologické zahrady, které odmítly nákup ulovených delfínů a vyzývají k tomu i další světové zahrady.
