Jan Petrucha Jednou z často zmiňovaných součástí vybavení potenciálního modulu by měl být archiv rozdělený na dvě části. První, veřejná, bude obsahovat záznamy o životě na Zemi, včetně historie lidstva, biodiverzity, geologie i atmosféry planety, vše zkompilované odborníky a po celou dobu vývoje přístupné veřejnosti.
Druhá část bude soukromá a obsahovat by měla miliony digitálních "paměťových skříněk", které si může kdokoliv zakoupit ve formě příspěvku. Čím větší příspěvek, tím víc člověk moct poslat na Měsíc. Krátkou zprávu bude každý moct odeslat za pár liber, zkomprimovanou fotografii pak za několik desítek. Za přibližně 50 liber si může nechat do vesmíru vyslat pramen vlasů, který by měl vydržet pod povrchem naší přirozené družice několik milionů let.
I když sentiment a snaha po sobě něco zanechat hrají velkou roli, tento projekt má praktickou a pro vědu prospěšnou stranu. Dle dosavadních plánů by měl modul bez posádky přistát na jižním pólu Měsíce, jednom z nejméně prozkoumaných a přitom nejvíce fascinujících míst na jeho povrchu. Vědci doufají, že modul zjistí více o geologii planety, a proto bude součástí výbavy i vrták, který by měl dosáhnout podstatně větší hloubky než všechny předchozí pokusy prozkoumat, co Měsíc skrývá pod povrchem. Dosažení tohoto cíle hraje do karet především výběr lokace, na jižním pólu se nachází 12km hluboký kráter, největší známý dopadový kráter ve Sluneční soustavě.
Třetím aspektem mise by měl být průzkum a zhodnocení jižního pólu jakožto potenciální lokace pro trvalou základnu na Měsíci. Zatím se plánuje vybavit modul vybavením schopným zjistit, jak hluboko pod povrchem se nalézá voda (podmínkou pro vznik základny je přítomný zdroj vody v určité hloubce pod povrchem) a otestovat, jak velký potenciál by základna mohla mít jako radiová observatoř.
Sledovat průběh tohoto fascinujícího projektu by neměl být pro nikoho problém, informování veřejnosti je hodně vysoko na seznamu priorit Lunar Mission One.
Zdroj obrázku: bbc.com
