Život Márqueze byl nicméně velmi pestrý a plnohodnotný. Jeho povoláním měla být práva, ale rozhodl se raději pro žurnalistické povolání a stal se novinářem a později i spisovatelem. Jeho největším úspěchem se stala kniha Sto roků samoty, která se dočkala překladu do mnoha světových jazyků a za kterou také obdržel Nobelovu cenu za literaturu v roce 1982. Kvůli své profesi novináře a slavného spisovatele procestoval svět.
Kromě jeho nejznámější knihy byl také autorem mnoha dalších. Věnoval se především psaní povídek a románů. Mezi jeho známější díla patří například Láska za časů cholery, Plukovníkovi nemá kdo psát nebo Kronika ohlášené smrti. Své nejslavnější dílo napsal v duchu magického realismu. Podstatou je to že, co se jeví běžné čtenáři, je neobvyklé pro postavy v díle a naopak. Tento génius vytvořil úplně nový svět.