Tomáš Holešovský Velikonoční Ronde van Vlaanderen už tradičně nabídlo mnoho nebezpečných momentů. Cancellara přezdívaný také Spartakus nemohl nastoupit kvůli zlomenému obratli. Ten si poranil při hromadném pádu uprostřed jiné jarní klasiky - E3 Harelbeke.
To Tom Boonen, další legendární klasikář pelotonu, měl za sebou už několik týdnů rekonvalescence. Ani tak, ale ještě není po zlomenině na etapovém závodě Paříž-Nice schopen závodit naplno. Cesta k úspěchu se proto otevřela méně známým jezdcům. Z top ten výběru serveru cyclingnews.com vyčnívají zejména závodníci Alexander Kristoff, Niki Terpstra a Greg van Avermaet. Ti dokázali potvrdit očekávání a v tomto pořadí dobyli stupně vítězů. V seznamu favoritů jsou pro českým fanouškům dobře známí Zdeněk Štybar a Peter Sagan.
Na závodech předpisy neplatí?
Skupina uprchlíků se od hlavního pelotonu oddělila už po prvních kilometrech závodu. Jeden z nich -Novozélanďan Jesse Sergent, se však zapletl do jedné ze dvou kolizí s neutrálními vozy technické podpory. Neutrální vůz nebezpečně a zbytečně předjížděl v zatáčce, kterou si chtěl Sergent nadjet a utáhnout. Elitní časovkář tak skončil v kotrmelcích a s typickou cyklistickou zlomeninou klíční kosti. Asi 70 kilometrů od cíle ztratil Zdeněk Štybar jeden ze svých nových umělých zubů, které mu implantovali po hrůzostrašném pádu loni na podzim při závodě Eneco Tour. Rodák ze Stříbra tak po zbytek závodu do kamer ukazoval svůj děravý úsměv.
Jak funguje fyzikální zákon akce a reakce si zhruba ve stejné chvíli vyzkoušely na vlastní kůži auta stáje FDJ a neutrální technické podpory. Do jejich kolize se pak velice nešťastně přimotal jeden z jezdců FDJ, který u krajnice spravoval své kolo. Padesát kilometrů od cíle peloton dojel posledního uprchlíka a začalo pravé klasikářské závodění. Jeden nástup střídal druhý. Ke konci závodu se startovní pole rozdělilo na tři skupinky a ty pak dojely do cíle přibližně ve stejném složení.
Na posledním průjezdu přes legendární stoupání Old Kwaremont se v čele drželi Terpstra s Kristoffem. Před sebou tou dobou měli posledních 18 kilometrů z celkových 264 a půlminutový náskok k dobru. O čtyři kilometry dále se ale od pelotonu oddělil van Avermaet, a své soky začal dohánět. Za jeho zadní kolo se zavěsil slovenský rychlík Sagan. Za těmito dvěma dvojicemi pak jeli ostatní z širšího okruhu favoritů. Štybar, Terpstrův týmový kolega, hlídal všechny nástupy a po celý závod odváděl skvělou práci. Ani tempař Thomas, ani zkušení Boom a Roelands, ani německá hvězda Degenkolb nebyli schopni se na jezdce před sebou dotáhnout.
Podle mnohých odborníků i jezdců nejhezčí jednorázový závod sezony tak byl velice netradiční. Chyběly dvě velké hvězdy, ale ty menší hvězdy zářily o to víc. Alexander Kristoff potvrdil, že se s ním musí už najisto počítat a neoficiálně tak možná vyzval Petera Sagana na boj o zelený trikot na Tour de France. Deváté místo Štybara zase nalákalo české fanoušky na další závody cyklistického klasikářského jara, které tímto závodem ani zdaleka nekončí.
Foto: http://cdn.media.cyclingnews.com/2015/04/05/2/468665308_670.jpg
