Tobiáš Strnad 
Festival odstartoval cyklem "Bez básně a hany", který sliboval zábavnou a nekonvenční performanci, kombinující hudbu, poezii a film. Pokračovalo se hned dalším večerem a to hudebním zážitkem v podobě kapely Hm..., která měla připravené jedinečné hudební představení. O dva dny později se uskutečnil básnický a hudební večer, kde se střetly tóny kapely Pouhá ryba a slova básní Julie Remešové a Tomáše Kábrta ukončily první festivalový týden.
V týdnu dalším přineslo Divadlo ALDENTE jejich divadelní hru Káťa a Bajaja. Hra se zabývala Downovým syndromem, životem s ním a tím, jak říká režisérka hry Jitka Vrbová že, „Downův syndrom není handicap, Downův syndrom je příležitost vidět svět jinak a jinak ho umět zahrát.“
Hudební duo Vladimír Javorský a Miroslav Kemel uskutečnili svůj koncert 14.11., ten propojil jak různé žánry, tak tóny akordeonu, kytary a foukací harmoniky. Miroslav Kemel svůj vztah k hudbě popsal takto: "Nejlépe věci fungují, když se dějí samy od sebe, bez našeho přičinění. U muziky odpočívám od své hlavní profese, profese karikaturisty, který sleduje zprávy z domova i ze světa a denně se trápí nad kresbou, pokud možno aktuální a současně nadčasovou, což se ne vždy daří. Muzika mi pomáhá přežít ten stres z každodenní povinnosti odevzdat kresbu včas. A dovoluje mi ponořit se hlouběji do sebe, do svých příběhů bez nutnosti být vtipný a aktuální."
Další zajímavou položkou na programu bylo určitě autorské čtení básníků edice MLAT, kde mladí básníci Filip Klega, Eliška Hondlová a Olga Wawracz přečetli to nejčerstvější ze současné české poezie.
I v posledním týdnu jsme se dočkali hudební vložky, díky koncertu Lucie Dlabolové-Bulisové, která se svojí kapelou zhudebnila texty Jána Sedala, Dory Kaprálové a Hany Voříškové. Večer plný rytmu a emocí pak přineslo předposlední zastavení programu, Slam poetry, kde slova oživily prostory gymnázia a posluchače zasáhla síla úderné poezie. Festival vrcholil zakončením 30. listopadu, kterým Petr Váša uzavřel týden plný literárních projevů svojí nezapomenutelnou a nepopiratelně fyzickou poezií.
Náchodské dny poezie tak slibovaly spoustu zajímavých večerů, opulentních zážitků pro milovníky literárního umění současného i budoucího, ale vdechly Náchodu také další dech kultury a poetiky, kterých se mu moc často nedostává.
