Hana Owsianková Olomouc - S myšlenkou postavit v Olomouci pomník, kde by byly shromážděny ostatky zhruba dvanácti stovek jihoslovanských vojáků pohřbených během první světové války po celém území Moravy, přišli ve 20. letech minulého století členové Klubu přátel Jugoslávie.
Stavba mauzolea navrženého architektem Hubertem Austem začala v roce 1926 na uměle navezeném pahorku v Bezručových sadech. Oficiálním vlastníkem objektu se stalo Království Jugoslávie, které ovšem formálně zaniklo 17. dubna 1945. Až do letošního roku tak mauzoleum nemělo skutečného majitele.
Umělecká zeď i azylový dům
Na dříve honosné Jihoslovanské mauzoleum už mnoho let není pěkný pohled. Objekt chátrá, je plný sprejerských výtvorů a dalších projevů vandalství. Útočníci vypáčili opakovaně vchod do krypty, rakve otevřeli a vysypali. Poté byla z bezpečnostních důvodů krypta zazděna. Památka až příliš dlouho neplní funkci důstojné připomínky těch, kteří padli v bojích během první světové války.
Objekt se stal v posledních letech také útočištěm skupinky bezdomovců. Strážníci jsou však k jejich přítomnosti u památky shovívaví. „O skupince bezdomovců samozřejmě víme, situaci tady pravidelně monitorujeme, ale nevyháníme je. Svou přítomností totiž paradoxně zabraňují dalším škodám, které by mohly na objektu vzniknout. Oni sami jsou spolehliví a škody nedělají, naopak od té doby, co se zde pohybují, jsme nezaznamenali žádné další útoky sprejerů, pohozené injekční stříkačky a podobně,“ vysvětlil ředitel Městské policie Olomouc Pavel Skalický.
Od přání k činům
Na osudu památky se také podepsala absence majitele, jenž by se o ni staral. Po rozpadu Jugoslávie nenašlo Srbsko prostředky na udržování památníku. Ostatní nástupnické země, Chorvatsko, Slovinsko, ani Makedonie a ani Černá Hora neprojevily o tento prostor zájem.
I když se město Olomouc rozhodlo památku zachránit, dostalo se do patové situace, protože bez jmenování oficiálním majitelem do něj investovat nemohlo. „Nemůžeme ze zákona investovat do majetku, který není v našem vlastnictví. A ze stejného důvodu jsme nemohli ani žádat o žádnou dotaci na tyto účely,“ vysvětlil náměstek primátora Ladislav Šnevajs.
Proto Město podalo takzvanou určovací žalobu proti Srbsku, Slovinsku, Chorvatsku, Makedonii, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině. Soud tak měl určit vlastnické právo.A přestože zástupci jednotlivých států už v roce 2012 souhlasili, aby město památku převzalo do svého vlastnictví, trvalo soudům roky, než v této věci rozhodly. Průtahy způsobila i lhůta pro případné odvolání proti verdiktu soudu některého z nástupnických států.
Výsledkem soudního sporu je skutečnost, že se Olomouc v letošním roce stala vlastníkem objektu. Bezprostředně poté souhlasili radní s tím, že si město zažádá o dotaci na jeho rekonstrukci. „Naším cílem je vrátit důstojnost místu, kde jsou uloženy ostatky jihoslovanských vojáků, kteří padli na území Moravy a Slezska během 1. světové války. Zároveň tím chceme připomenout myšlenku slovanské vzájemnosti, jež sehrála důležitou roli v době vzniku Československé republiky,“ přiblížil Ladislav Šnevajs.
Plán záchrany
Oprava kulturní památky by mohla začít už v příštím roce. Radní města souhlasili s podáním žádosti o dotaci na ministerstvu obrany, protože náklady na záchranu památky jsou odhadovány na 20 milionů korun. Získání dotace z programu ministerstva obrany na zabezpečení péče
o válečné hroby je proto klíčové. Finančně by na obnovu Jihoslovanského mauzolea mohl přispět také Olomoucký kraj. Na ten se město s žádostí o dotaci obrátí rovněž ještě letos.
Rekonstrukce je naplánována ve třech na sobě nezávislých etapách, podle dostupných finančních prostředků. Stavební práce v rámci první etapy mají spočívat v odstranění vlhkosti obvodového zdiva krypty a zahrnují také obnovu systému lemovacích zídek teras a venkovních schodišť. Poškozené prvky kulturní památky nahradí jejich kopie. Termín zahájení stavebních prací radní předpokládají v roce 2016 a celkové náklady na první etapu odhadují na osm milionů korun.
Předseda Společnosti pro Srbsko Karel Šindlář má v plánu sestavit jmenný seznam vojáků, kteří jsou na tomto místě pochovaní: „Prostřednictvím velvyslanectví jej chceme dát k dispozici Srbsku, Chorvatsku, protože takových padesát procent potomků neví, kde byli jejich pradědové po válce pochovaní. Rádi bychom také zavedli tradici Dne Srbska v Olomouci.“ Z Olomouce jich pochází sto třicet sedm, zde se ve vojenské nemocnici léčili a nepřežili svá zranění.
Druhá etapa pak počítá s celkovou obnovou kaple, včetně poškozených dveřních a okenních výplní, obnovením podlah, stěn a stropů. Dále se opraví i střecha kaple a obnoví elektroinstalace a osvětlení. Na čelní stěnu kaple pod loubím pak přijde informační tabule s informacemi o historii a účelu stavby mauzolea. Třetí etapa rekonstrukce bude zahrnovat opravu podzemní krypty, v níž jsou uschovány ostatky jihoslovanských vojáků.
„Postupná oprava mauzolea se má stát pomyslnou i symbolickou tečkou zakončující obnovu olomouckých parků, které se po nedávné rekonstrukci znovu staly skutečnou chloubou Olomouce. Teď je na nás, abychom si jejich krásu a význam dokázali užít, vnímat, pochopit a předat dalším generacím,“ doplňuje náměstek Šnevajs.
