Eliška Křížová 
Odhalení v supermarketu
Celý případ začal v roce 2020, kdy byl Dominique Pélicot přistižen při pokusu o pořízení fotografií z pod sukní žen v supermarketu. Po tomto incidentu byl zatčen policií a byla mu zabavena všechna elektronická zařízení. Na nich policie objevila dvacet tisíc fotografií a videí, na nichž Pélicot nebo více mužů sexuálně zneužívá znehybnělou ženu – Gisèle Pélicotovou. V jeho počítači byly záznamy uloženy ve složce s názvem "znásilnění" a nalezeny byly i fotografie zachycující jeho vlastní i nevlastní dcery nahé.
„Můj svět se zhroutil, všechno se rozpadlo. Všechno, co jsem přes 50 let budovala. Jako bych byla mrtvá a oni se na mě dívali jako na hadrovou panenku, na pytel na odpadky,“ řekla Pélicotová poté, co byla informována o tom, co se jí stalo. Dodala, že ani slovo „znásilnění“ dostatečně nevystihuje to, čeho se stala obětí. Bylo to "mučení".
Sám Dominique Pélicot se k činům z let 2011 až 2020 přiznal. „Jsem vinen. Stejně jako ostatní v této síni,“ řekl.
Manželka o ničem nevěděla
Ke znásilňování bez manželčina vědomí začalo docházet v roce 2011. V té době jí byl předepsán lék lorazepam na zmírnění úzkostí, jehož vedlejším účinkem může být ospalost. Dominique Pélicot tento fakt zneužil a přidával jí lorazepam ve větších dávkách do jídla či pití. Pélicotová se pak v silném spánku a bezvědomí stala obětí znásilnění. Pélicot si pro tyto účely nechával stejné léky předepisovat i od svého lékaře. Za jeden rok to bylo až 450 pilulek. Kromě zdravotních problémů způsobených nadměrnou konzumací léků a tlumících látek se Gisèle Pélicotová nakazila i čtyřmi pohlavně přenosnými chorobami. Její manžel totiž po ostatních mužích nevyžadoval použití prezervativu. Těm nejvážnějším jako je HIV, sifilida nebo hepatitida se naštěstí Pélicotová vyhnula.
Před soudem stojí na 50 mužů
Vyšetřování zjistilo, že Dominique Pélicot byl členem skupinové konverzace s názvem „à son insu“ – v překladu „bez jejího vědomí“ na webové platformě Coco.gg. V této skupině členové rozebírali detaily sexuálních aktů, které páchali na svých partnerkách, které byly často pod vlivem drog nebo jiných omamných látek, bez jejich svolení či vědomí. Platforma Coco.gg figurovala ve více než dvaceti tisících kriminálních případech na území Francie, v červnu letošního roku byla zrušena. Ve skupinovém chatu Pélicot zval jiné muže na společné znásilňování Pélicotové. Videozáznamy těchto činů měl Pélicot uložené v počítači a detailně popsané, včetně datumů a jmen zúčastněných. Díky tomu se policii po dvouletém pátrání podařilo identifikovat padesát tři mužů ze sedmdesáti dvou. V době spáchání trestných činů jim bylo od 21 do 68 let.
„Naprostá většina obviněných se hájí tím, že neměli pocit, že se dopouštějí znásilnění,“ řekl jeden z právníků oběti, Antoine Camus. Někteří obžalovaní tvrdí, že si mysleli, že Gisèle Pélicotová spí nebo spánek předstírá. Jiní muži se brání slovy: „Je to jeho žena, může si s ní dělat, co chce.“ „Byl u toho manžel – to není znásilnění.“ I tyto věty pronesli muži, kteří se před soudem zpovídají.
Sám Dominique Pélicot však tvrdí, že všichni muži věděli o všech okolnostech spojených s pácháním tohoto zločinu.
Gisèle Pélicot inspirací pro veřejnost
Díky obrovské odvaze Gisèle Pélicotové nyní ve Francii vystupují na veřejnost další oběti sexuálního násilí a zapojují se do průvodů na její podporu. Právníci oběti znovu zdůraznili, že Pélicotová chce, aby se vše, co se jí stalo, veřejně odhalilo. Na začátku procesu se proto vzdala práva na anonymitu a trvala na co nejotevřenějším procesu, aby varovala před sexuálním násilím. „Pokud tento proces díky publicitě pomůže zabránit tomu, aby si tím musely projít další ženy, pak v tom [G. Pélicotová] najde smysl svého utrpení,“ řekl Stéphane Babonneau, další z jejích právníků, který připomněl, že jeho klientka se po zbytek života bude muset vyrovnávat s tím, že byla podle obžaloby znásilněna 200krát, většinou vlastním manželem.
Sex bez souhlasu jako znásilnění
Soudní proces znovu otevřel veřejnou debatu o začlenění souhlasu do trestního práva. Ve Francii je znásilnění definováno jako „akt sexuálního proniknutí“ spáchaný za použití „násilí, nátlaku, hrozeb nebo překvapení“. Řada lidskoprávních aktivistů a feministických organizací usiluje o změnu tohoto ustanovení, aby jasně stanovilo, že sex bez souhlasu je znásilněním, že souhlas lze kdykoliv stáhnout a že souhlas není platný, pokud je sexuální napadení spácháno „zneužitím situace, která omezuje schopnost druhé osoby rozhodovat.“
