Sabina Dudová Ještě předtím, než si pro sebe pódium ukradly jednotlivé páry, se divákům představili čtyři členové olomouckého hudebního sdružení Live Music Superheroes. Za doprovodu houslí, kytary a akordeonu zazpívali pár písní s českými i anglickými texty a hostující americký písničkář Roy Douglas dokonce i zaimprovizoval na téma slam poetry.
Potom už se pódia chopili slameři, celkem mezi sebou soupeřilo pět dvojic. Každý pár pojal své vystoupení odlišně. Vojtěch Konečný s Tomášem Jirečkem vsadili na vyčítavý osočující dialog, v prvním kole mezi otcem a synem, ve druhém mezi matkou a dcerou. „A co já si myslim? Že bys mi neměla kecat do mýho jídelničku, protože je tam jenom samá zdravá strava – rajčata, okurky, zelí, to si dávám. Jenom to, co roste na poli. Večer si sice dám pár panáku do coca coly, ale to jsou vitamíny, aspoň pořád obleču svý legíny.“ „Dumky žalky a co já si myslim? Že bys měla jíst kousek libovýho masa, že jsi prostě lidská rasa, co jí všecky, i plecko, i telecko. Prostě kousek hovězího, kousek krávy, kousek dobrý stravy. Jsi vyzáblá jak reklama na Dachau a potom kluci řikaj ti čau.“
Jelen s Alexandrem Dvořákem rovněž zvolili dialog, pro změnu ale improvizovali na téma majáles, láska a generační rozdíly. Sázeli především na pointu. „No a? Já abych v tomhle mužském anonymním davu vystrčil svoji krátkou hlavu, abych byl vidět, abych byl slyšet, abych byl in.“ „Pozvi si ji domů a posaď se na její klín.“ „Nemělo by to být obráceně? Nezní tohle tak trošku zvráceně? Neměla by ona sedět na mém klíně?“
Tomáš Roztočil s Viktorem Hanačíkem pojali své vystoupení jako beatboxovou souhru a ve ztlumených světlech nastínili atmosféru energicky dynamické živé přírody. Pavel Pomeranč a Jan Pláštík také improvizovali, potmě si zadupali na pódiu a komunikovali s publikem. Jejich styl organizátor Bob Hýsek pokřtil na Slam Noir.
Vítězství nakonec uchvátili Ondřej Hrabal s Anatolem Svahilcem (loňským mistrem ČR v sólové slam poetry), kteří pracovali především s vtipem a trefnými rýmy. Témata si vzali od diváků, na pódium se předvedli s humorným překladem, imitací i loutkovodičstvím. „Rád po Českém středohoří, tam kde zbytky hradu Bezděz hoří, i tam kde prvohorní tvoři hluboko do pedosféry se dle paleontologických schovů noří. Já teď chci svou pasáž zbořit.“
Vítězi si mezi sebou rozdělili dva tisíce korun a ostatní „medailisté“ obdrželi několik knižních publikací.
foto: Petr Palarčík
