Samostatný projekt v rámci fotografické a politické specializace Vedoucí práce: Ing. Petr Zatloukal Olomouc 2017

Olomouc - Jsou Shakespearovy hry výsadou intelektuálů, nebo patří celému masovému publiku? Tuto otázku si zřejmě položili tvůrci olomouckého divadla Tramtárie, a řekli si, že B je správně. Tak vznikla komedie plná smíchu a improvizace Kabaret nahatý Shakespeare. Během jedné hry představí pět herců pět neznámějších Shakespearových dramat: Romea a Julii, Krále Leara, Othella, Macbetha a Hamleta.

Olomouc – Je členkou neziskové organizaci Maendeleo. Minulé léto byla jako dobrovolník v Tanzanii a pomáhala místním zemědělcům. Studentka mezinárodních rozvojových studií Barbara Hudcová o své cestě do Afriky snila od patnácti let. V té době se také začala zajímat o místní jazyk, svahilštinu.

V kuchyni můžeme vařit, opít se, milovat nebo třeba poslouchat zvuky války tam venku za oknem. Ukázat kouzlo kuchyně na prknech, jež znamenají svět, se povedlo hercům z olomouckého Divadla na cucky. Inscenaci o třech hercích nastudovali podle textu rakouského spisovatele Petera Handkeho. Představením Proč kuchyň? navazují na linii uvádění moderních textů současného dramatu, jako byla loňská premiéra existenciálního sourozeneckého dramatu Ritter, Dene, Voss.

Nepohrdne masem, ani se neobléká do volných batikovaných hábitů. Přesto se Pavel Štika věnuje buddhismu. V olomouckém buddhistickém centru Gotama vede pravidelné meditace se skupinou Bodhi Path, tibetskou odnoží tohoto světového náboženství.

Zlín - Zřídkakdy odchází lidé z Městského divadla Zlín tak znechucení jako po Gogolově hře Revizor. Na vině však nejsou špatné herecké výkony, ba právě naopak. Hra o naprosté bezpáteřnosti, servilitě a podlosti lidských karikatur zapůsobila.

Olomouc - V úterý večer se v Divadle Hudby v Olomouci uskutečnila kvalifikace mistrovství ve slam poetry. Soutěže plné poezie, improvizace a slovního humoru se zúčastnilo celkem patnáct básníků – improvizátorů. Vítězem se po výsledném duelu stal Jiří Juráň, který se zúčastní celostátního kola 5. prosince v Plzni.

Valašské Klobouky – Městská knihovna ve Valašských Kloboukách se může pyšnit titulem Knihovna roku 2015 Zlínského kraje. Ocenění převzali zaměstnanci knihovny ve čtvrtek 22. října ve Zlíně.

Dolní Moravice – Kdo se chce ponořit do předvánoční atmosféry, může zavítat na jarmark do obce Dolní Moravice. Pořádají ho členové obce už na první adventní víkend. Jedná se o druhý ročník akce.

Zlín - Proč bychom se netěšili, když Městské divadlo Zlín slaví jubilejní sedmdesátou sezónu? A proč neobsadit do úvodní písně Prodané nevěsty většinu zaměstnanců divadla včetně třeba údržbáře? Pantomima místního cirkusu Bruno uvádí diváky do děje. Mařenka (Petra Králová) s Jeníkem (Radovan Král) si vyznávají lásku, přestože se Kecal (Gustav Řezníček) spolu s Mařenčinými rodiči dohodnou, že si dcera vezme Vaška. Mařenka přijede na kole a vmísí se do jejich dohody. Říká, že si Vaška nevezme. Všichni tři jsou zděšeni a její kolo jí ze zlosti rozeberou na několik částí. Když se Jeníkova milá setká s nic netušícím Vaškem, namluví mu, že jej s Mařenkou čeká jen peklo, zatímco jiné děvče po něm touží. Mezitím nabízí Kecal Vaškovi tři sta zlatých, když se Mařenky vzdá, s čímž Jeník nakonec souhlasí. Vyhraje láska nad mocí peněz? Prodaná nevěsta je již čtvrtou hrou, kterou v Městském divadle Zlín režíruje Jan Antonín Pitínský. Před třemi lety uvedl na scénu antické drama Oresteia. Moravské zvyky a tradice přiblížil divákům v Roce na vsi. V melodramatu Smrt Hippodamie Pitínský vůbec poprvé spojil výkony hereckého souboru se zlínskou filharmonií. Nejlepší herecký výkon předvedl zřejmě Zdeněk Lambor v roli Vaška. Dokonale vystihnul roli nesmělého, naivního a dětinského prosťáčka, který pochází z valašské Horní Lidče. Velmi dobře napodobil zbrklé a někdy až zženštilé pohyby a gesta. Imitace koktání mu také nečinila problém. Výkon Radovana Krále a Petry Králové byl průměrný. Mnohem pravděpodobněji si zapamatuji skvělý výstup Marty Bačíkové v roli tanečnice Esmeraldy. Z jejího hlubokého hlasu i chování čpěla erotika, svůdnost a hrubost zároveň. Pohyby herců odpovídaly rozměrům jeviště i celého sálu. Pokud bych pro kulisy měla vybrat jediný přívlastek, užila bych slovo lidové. Plátno v pozadí plní roli jakési vesnické vývěsky, která nás láká na pivní slavnosti či cirkus Bruno. Mimo to na nás z vývěsky civí i několik plakátů s podobiznou Bedřicha Smetany. V popředí po celé délce jeviště leží kovový stojan na kola. Působí jako symbolická zeď mezi hercem a divákem. Komunikace s hledištěm naprosto chybí. Když se plátno v prvním dějství zvedne, spatří diváci pivovarské kotle, v druhém dějství pak prostředí cirkusu. Kladně hodnotím využití postraní černé zdi jeviště jako tabuli. Nápis, který na něj Mařenka napíše, snad přiměje nejednoho dnešního diváka k zamyšlení. Od opery v činoherním klubu bych čekala excentričnost ve všech směrech, včetně kostýmů. Nedočkala jsem se však ani tradičních krojů, ani extravagantních svršků. Kostymérka Zuzana Krejzková oděla herce do běžných obleků a šatů. Pouze Bedřich Smetana, který spolu se svou paní scénou prochází a bedlivě ji sleduje, byl oblečen do dobového fraku a jeho žena do těsných šatů se suknicí až po kotníky. Příležitost ke smíchu budou mít diváci jen několikrát. Třeba když ve vypjatých situacích bude scénou procházet člověk s kočičí mrtvolou v ruce, se kterou bude upozorňovat na výkup kožek. Podobně si počínal i hasič, který zval na hasičský bál. Kde nebylo možné upoutat pozornost humorem či písní, přišel na řadu cirkus. Nejednalo se však o velkolepé kousky či provazochodectví, akrobati předvedli show i bez nejrůznějších pomůcek. Uvést operu na prkna činoherního divadla si žádá odvahu. Díky odlehčené atmosféře, kvalitním výkonům některých herců, množstvím dobře volených efektů přes hořící kola až po levitující Kecalův kufřík se divák ani na chvíli nebude nudit. Premiéru viděl Velký sál Městského divadla Zlín 10. října 2015.