st., 21. říjen 2015 10:40

I bez operních pěvců se Prodaná nevěsta vydařila

Prodaná nevěsta v režii J. A. Pitínskéhé Prodaná nevěsta v režii J. A. Pitínskéhé Zdroj: www.divadlozlin.cz
Zlín - Proč bychom se netěšili, když Městské divadlo Zlín slaví jubilejní sedmdesátou sezónu? A proč neobsadit do úvodní písně Prodané nevěsty většinu zaměstnanců divadla včetně třeba údržbáře? Pantomima místního cirkusu Bruno uvádí diváky do děje. Mařenka (Petra Králová) s Jeníkem (Radovan Král) si vyznávají lásku, přestože se Kecal (Gustav Řezníček) spolu s Mařenčinými rodiči dohodnou, že si dcera vezme Vaška. Mařenka přijede na kole a vmísí se do jejich dohody. Říká, že si Vaška nevezme. Všichni tři jsou zděšeni a její kolo jí ze zlosti rozeberou na několik částí. Když se Jeníkova milá setká s nic netušícím Vaškem, namluví mu, že jej s Mařenkou čeká jen peklo, zatímco jiné děvče po něm touží. Mezitím nabízí Kecal Vaškovi tři sta zlatých, když se Mařenky vzdá, s čímž Jeník nakonec souhlasí. Vyhraje láska nad mocí peněz? Prodaná nevěsta je již čtvrtou hrou, kterou v Městském divadle Zlín režíruje Jan Antonín Pitínský. Před třemi lety uvedl na scénu antické drama Oresteia. Moravské zvyky a tradice přiblížil divákům v Roce na vsi. V melodramatu Smrt Hippodamie Pitínský vůbec poprvé spojil výkony hereckého souboru se zlínskou filharmonií. Nejlepší herecký výkon předvedl zřejmě Zdeněk Lambor v roli Vaška. Dokonale vystihnul roli nesmělého, naivního a dětinského prosťáčka, který pochází z valašské Horní Lidče. Velmi dobře napodobil zbrklé a někdy až zženštilé pohyby a gesta. Imitace koktání mu také nečinila problém. Výkon Radovana Krále a Petry Králové byl průměrný. Mnohem pravděpodobněji si zapamatuji skvělý výstup Marty Bačíkové v roli tanečnice Esmeraldy. Z jejího hlubokého hlasu i chování čpěla erotika, svůdnost a hrubost zároveň. Pohyby herců odpovídaly rozměrům jeviště i celého sálu. Pokud bych pro kulisy měla vybrat jediný přívlastek, užila bych slovo lidové. Plátno v pozadí plní roli jakési vesnické vývěsky, která nás láká na pivní slavnosti či cirkus Bruno. Mimo to na nás z vývěsky civí i několik plakátů s podobiznou Bedřicha Smetany. V popředí po celé délce jeviště leží kovový stojan na kola. Působí jako symbolická zeď mezi hercem a divákem. Komunikace s hledištěm naprosto chybí. Když se plátno v prvním dějství zvedne, spatří diváci pivovarské kotle, v druhém dějství pak prostředí cirkusu. Kladně hodnotím využití postraní černé zdi jeviště jako tabuli. Nápis, který na něj Mařenka napíše, snad přiměje nejednoho dnešního diváka k zamyšlení. Od opery v činoherním klubu bych čekala excentričnost ve všech směrech, včetně kostýmů. Nedočkala jsem se však ani tradičních krojů, ani extravagantních svršků. Kostymérka Zuzana Krejzková oděla herce do běžných obleků a šatů. Pouze Bedřich Smetana, který spolu se svou paní scénou prochází a bedlivě ji sleduje, byl oblečen do dobového fraku a jeho žena do těsných šatů se suknicí až po kotníky. Příležitost ke smíchu budou mít diváci jen několikrát. Třeba když ve vypjatých situacích bude scénou procházet člověk s kočičí mrtvolou v ruce, se kterou bude upozorňovat na výkup kožek. Podobně si počínal i hasič, který zval na hasičský bál. Kde nebylo možné upoutat pozornost humorem či písní, přišel na řadu cirkus. Nejednalo se však o velkolepé kousky či provazochodectví, akrobati předvedli show i bez nejrůznějších pomůcek. Uvést operu na prkna činoherního divadla si žádá odvahu. Díky odlehčené atmosféře, kvalitním výkonům některých herců, množstvím dobře volených efektů přes hořící kola až po levitující Kecalův kufřík se divák ani na chvíli nebude nudit. Premiéru viděl Velký sál Městského divadla Zlín 10. října 2015.
Zobrazeno 1679 krát
Naposledy upraveno: čt., 22. říjen 2015 09:59
Pro psaní komentářů se přihlaste