Markéta Kovaříková 
Ivo Mička se narodil 19. ledna 1938 v Rakovníku v tehdejším Československu. Absolvoval dnešní Gymnázium Zikmunda Wintra, poté studoval pedagogickou fakultu v Plzni.
Psal cestopis „Deset vídeňských dnů“, který vycházel v týdeníku Rozvoj. V tomto týdeníku se poté stal redaktorem. Roli redaktora si však moc dlouho neužil. Kvůli svému článku, ve kterém oslavně psal o 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina, byl z redakce vyhozen. Před sametovou revolucí se však do Rozvoje opět vrátil a povýšil na šéfredaktora. Po změně názvu týdeníku na „Rakovnické noviny“ se dokonce stal i jeho majitelem. Svými články a fotoreportážemi přispíval také do Rakovnického deníku.
Muzikant, učitel i spisovatel
Také hudba mu byla blízká. Hrál na trumpetu v tehdejším tanečním orchestru Merkur. Jako učitel vystřídal několik základních škol, kde učil český a ruský jazyk. Napsal řadu knih především z oblasti historie a umění. Jeho poslední knihou byla kniha „S volyňskými Čechy v Žitomiru a Rakovníku“, kde vypráví osudy několika tisíců Čechů, kteří bojují za svobodu. Kniha vyšla v roce 2011, tedy pár měsíců před jeho smrtí. Rovněž byl členem rakovnického fotografického klubu Amfora. Byl prvním českým dobrovolníkem, který volyňské Čechy učil češtinu. Známý byl také v hlavním městě, kde dělal jazykového korektora. Ani v důchodu nezůstal bez práce. Byl zaměstnancem v Rabasově galerii.
Za svou dlouholetou činnost v oblasti publicistiky a pedagogiky získal pamětní medaili Ludvíka Svobody. Po těžké nemoci zemřel 13. dubna 2012 v Masarykově nemocnici v Rakovníku. Bylo mu 74 let.
