Adéla Musilová 
Tereza Voborníková odjíždějí po poslední střelbě na první pozici. V cílové rovince je třetí a se slzami v očích slaví svou první olympijskou medaili. To je obrázek, na který jen tak nezapomeneme. Už v posledních sezonách byla Tereza Voborníková českou ženskou jedničkou, ale vypadá to jako by se do světového poháru po olympiádě vrátila v úplně jiné formě.
V posledních třech zastávkách světového poháru si rodačka z Vrchlabí připsala hned několik umístění v elitní desítce. Prvním poolympijský závod byl vytrvalostí závod ve finském Kontiolahti a pouze pět závodnic odstřílelo s čistým štítem. Jednou z nich byla i česká reprezentantka, která obsadila čtvrté místo, pouze dvě vteřiny za bronzovou Paulínou Bátovskou Fialkovou (Slovensko). Dokázala tak, že medailový úspěch na olympiádě nebyl náhodou. Na dobrý střelecký výkon jsme u Terezy zvyklí, ale v posledních závodech patřila i na trati mezi jedny z nejrychlejších. Pět umístění v elitní desítce, jedenácté místo v poslední stíhačce sezony a krásné čtvrté místo s ženskou štafetou. V estonském Otepää, ve velmi nepříznivých podmínkách, bojovala společně s Vítězslavem Hornigem ve smíšené štafetě dvojic o stupně vítězů. Hornig ale musel na posledním úseku na trestné kolo a Češi tak v jejich velmi neúspěšné disciplíně brali solidní sedmé místo.
Třešničkou na dortu byl poslední závod, hromadný závod v Holmenkollenu. Tereza Voborníková odjížděla ze střelnice na třetím místě a tentokrát se celé poslední kolo neohlížela za sebe. A i díky velmi rychlému běhu nedala šanci velkým jménům která ji pronásledovala, jako je švédka Öberg a nebo norka Tandervold. Vyjela si tak svoji první individuální medaili ve světovém poháru, a české fanoušky namlsala na příští sezonu.
