Kamila Chmelařová 
Večer plný kultury mohli zažít návštěvníci akce nesoucí název Čtení ze šuplíku, která se uskutečnila 21.2. v budově konviktu. Před plným hledištěm vystoupila středečního večera skupina nadaných amatérských umělců pod záštitou divadelního souboru Kucmoch. Diváci se nechali unášet na vlnách autorské poezie, vyslechli známé písně zahraničních umělců v podání čerstvě vzniklého hudebního souboru Rychlokvašky nebo nahlédli pod skořápku láskou ztrápeného, předčasně šedivého třicátníka ve scénické povídce Novodobý Oblomov. Některé z textů spatřily světlo světa a jevištních reflektorů úplně poprvé, divákům se tedy naskytnul jedinečný kulturní zážitek. Ač se jednalo o poměrně komorní představení, doprovázel jej kolotoč emocí. Při humorných scénkách se sálem nesl smích, zatímco při poslechu tklivé melodie autorských i převzatých písní běhal přítomným mráz po zádech. Pro účely přiblížení atmosféry jsem přímo na místě vyzpovídala jednoho z diváků Radima Senohrábka.
Mohl bys, prosím, sdílet se čtenáři Presu své dojmy z toho, co jsi právě zhlédl na jevišti?
„Můj názor na celé představení je veskrze pozitivní. Oceňuji především spojení všelijakých uměleckých disciplín, například zpěvu, tance nebo básnění. Na mě, jakožto na diváka, to mělo až blahodárný účinek, bylo to inspirativní,“ odpověděl student prvního ročníku divadelních studií.
Jak na tebe působila atmosféra celého večera?
„Atmosféra byla příjemná. Myslím si, že na to, že účinkující nejsou profesionální básníci ani umělci, tak to bylo velmi v pořádku. Moc se mi to líbilo,“ usmívá se Radim.
Co se ti líbilo nejvíce a jak ses o akci dozvěděl?
„Mně se nejvíce líbila pěvecká vystoupení Janky a Líly. Jakožto jeden z členů divadelního souboru Kucmoch jsem o této akci věděl z interních zdrojů a byl jsem na ni pozván,“ shrnul respondent.
Spokojený divák pak ještě doplnil, že by akci doporučil všem příznivcům poezie a kultury. Čtení ze šuplíku bylo v očích organizátorů, vystupujících a diváků povedené a sklidilo neočekávaný úspěch.
